čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [vɛt͡ʃɛrɲiːt͡ʃɛk]

dělení

editovat
  • ve-čer-ní-ček

etymologie

editovat

Zdrobnělina substantiva večerník.

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ večerníček večerníčky
genitiv večerníčku večerníčků
dativ večerníčku večerníčkům
akuzativ večerníček večerníčky
vokativ večerníčku večerníčky
lokál večerníčku večerníčcích
instrumentál večerníčkem večerníčky

význam

editovat
  1. (expresivně, zdrobněle) večerník[1]
    • Ještě máme půl hodiny času; přečteme si zatím večerníček — abychom měli potom nějaký humor.[2]
  2. malý zvon, kterým se zvoní klekání[1]
    • Z kostelíčka rozhlaholil se zvonek večerníček, nad lipami vyskakovala hvězda za hvězdou (…)[3]
  3. typ krátkého televizního pořadu pro děti, určeného původně k vysílání v podvečer
    • (Vladimír Jiránek) jako karikaturista se vyjadřoval především kresbou, a potěšil tak statisíce svých příznivců. Ty nejmenší si získal vtipnými večerníčky.[4]

překlady

editovat

synonyma

editovat
  1. klekáníček

související

editovat

poznámky

editovat
  1. 1,0 1,1 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2013-03-07]. Heslo večerníček.
  2. Josef Jiří Stankovský: Milion aneb Dukátový strýček z Ameriky, Divadelní ochotník, svazek 234
  3. Václav Beneš Třebízský: Pod doškovými střechami, svazek třetí, povídka Vodníkova nevěsta
  4. Rodina a přátelé se naposledy rozloučili s Vladimírem Jiránkem, tyden.cz 15. 11. 2012

externí odkazy

editovat