vichr
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [vɪxr̩]
dělení editovat
- vi-chr
varianty editovat
etymologie editovat
Z praslovanského postverbale *vichъrъ, *vichъrь[1] vzniklo staroslovanské substantivum vichrъ (obě silný větrný vír). Postverbale vzniklo nejspíše z virъ (vír) přes viriti > vi-chrati nebo vi-chriti (přidání expresívního ch). Z tohoto také české vichr, slovenské víchor, víchrica, polské wicher, lužickosrbské vichor, ukrajinské vychor, ruské vichrь, slovinské vihar, viher, srbochorvatské vihar a bulharské vichăr. Příbuzné je také staroslovanské vichrъ s litevským viesulas, které je přejato buď ze slovanštiny (v době, kdy indoevropské s slovanština ponechávala nebo měnila na ch, litevština jej nahradila v tomto případě zpět na s)[2] a nebo stejně jako praslovanské *vichъrъ přímo z praindoevropského *weis- (kroutit, vinout), původně tedy asi vířivá, krouživá větrná smršť.[1]
podstatné jméno editovat
- rod mužský neživotný
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | vichr | vichry |
genitiv | vichru | vichrů |
dativ | vichru | vichrům |
akuzativ | vichr | vichry |
vokativ | vichře / vichre | vichry |
lokál | vichru | vichrech |
instrumentál | vichrem | vichry |
význam editovat
překlady editovat
synonyma editovat
antonyma editovat
související editovat
fráze a idiomy editovat
- mít vichr (z čeho)
poznámky editovat
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-07-22]. Heslo vichr.
- ↑ 1,0 1,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „vichr“, s. 711.
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „vichr“, s. 689.
externí odkazy editovat
- Rozcestník Vichr (rozcestník) ve Wikipedii