volní

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɔl.ɲiː]

dělení

• vol-ní

etymologie

Od substantiva vůle pomocí přípony -ní.

přídavné jméno (1)

• měkké

skloňování

Číslo	singulár				plurál
Rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	volní	volní	volní	volní	volní	volní	volní	volní
genitiv	volního	volního	volní	volního	volních	volních	volních	volních
dativ	volnímu	volnímu	volní	volnímu	volním	volním	volním	volním
akuzativ	volního	volní	volní	volní	volní	volní	volní	volní
vokativ	volní	volní	volní	volní	volní	volní	volní	volní
lokál	volním	volním	volní	volním	volních	volních	volních	volních
instrumentál	volním	volním	volní	volním	volními	volními	volními	volními

význam

1. řízený vůlí; závislý, založený na vůli (schopnosti rozhodnout se)

překlady

1. založený na vůli

   • slovenština: vôľový

související

• vůle

přídavné jméno (2)

význam

1. nominativ plurálu rodu mužského životného adjektiva volný
2. vokativ plurálu rodu mužského životného adjektiva volný