vozíček
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [vɔziːt͡ʃɛk]
dělení
editovat- vo-zí-ček
etymologie
editovatZdrobnělina od vozík a vůz, majícího ekvivalenty ve všech slovanských jazycích, původem z praslovanského *vozъ, které pochází z indoevropského *u̯oǵho- odvozeného od *u̯eǵh- („vézt“).[1]
podstatné jméno
editovat- rod mužský neživotný
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | vozíček | vozíčky |
genitiv | vozíčku | vozíčků |
dativ | vozíčku | vozíčkům |
akuzativ | vozíček | vozíčky |
vokativ | vozíčku | vozíčky |
lokál | vozíčku | vozíčcích / vozíčkách |
instrumentál | vozíčkem | vozíčky |
význam
editovat- (zdrobněle) vozík
související
editovatslovenština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [voziːt͡ʃɛk]
etymologie
editovatZdrobnělina od vozík a voz, majícího ekvivalenty ve všech slovanských jazycích, původem z praslovanského *vozъ, které pochází z indoevropského *u̯oǵho- odvozeného od *u̯eǵh- („vézt“).[1]
podstatné jméno
editovat- rod mužský neživotný
skloňování
editovatSubstantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | vozíček | vozíčky |
genitiv | vozíčka | vozíčkov |
dativ | vozíčku | vozíčkom |
akuzativ | vozíček | vozíčky |
lokál | vozíčku | vozíčkoch |
instrumentál | vozíčkom | vozíčkami |
význam
editovat- (zdrobněle) vozík
související
editovatpoznámky
editovat- ↑ 1,0 1,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „vůz“, s. 725.