vrátit

čeština

výslovnost

• IPA: [vraːcɪt]
•  vrátit^{? • info}

dělení

• vrá-tit

sloveso

• dokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	vrátím	vrátíš	vrátí	vrátíme	vrátíte	vrátí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vrať	vraťme	vraťte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vrátil	vrátila	vrátilo	vrátili	vrátily	vrátila
trpné	vrácen	vrácena	vráceno	vráceni	vráceny	vrácena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	vrátiv	vrátivši	vrátivše

význam

1. dát zpět
   • Vrátil mu tu knížku, co si půjčil.
2. uvést do původního stavu
   • Vrátili auto do původního stavu.

překlady

1. dát zpět

   • angličtina: return
   • francouzština: retourner, rendre, restituer
   • italština: restituire
   • latina: restituere
   • němčina: zurückgeben
   • slovenština: vrátiť
2. —

související

• vrátit se
• vracet
• vrácený, vracený