vraštit

čeština

výslovnost

• IPA: [vraʃcɪt]

dělení

• vra-š-tit

sloveso

• tranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	vraštím	vraštíš	vraští	vraštíme	vraštíte	vraští

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vrašti / vrašť	vraštěme / vrašťme	vraštěte / vrašťte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vraštil	vraštila	vraštilo	vraštili	vraštily	vraštila
trpné	vraštěn	vraštěna	vraštěno	vraštěni	vraštěny	vraštěna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	vraště	vraštíc	vraštíce

význam

1. mimickým svalstvem vytvářet vrásku či vrásky, především na obličeji
   • Zápasil se slovy, namáhal se obsáhnout něco nevýslovného; ztrácel to každým slovem, vraštil čelo a hledal v tváři naslouchajících, zda snad nepochytili smysl toho, co nebyl s to jinak vyslovit.

překlady

1. vytvářet vrásku

   • angličtina: wrinkle, frown
   • francouzština: froncer
   • latina: corrugari
   • němčina: runzeln
   • ruština: морщинить, морщить
   • řečtina: ζαρώνω, ρυτίδουμαι
   • slovenština: vraštiť
   • španělština: fruncir

synonyma

1. krčit, mračit se

související

• svraštit
• vráska
• vraštění
• svraštělý

slovní spojení

• vraštit obočí
• vraštit čelo