obličej

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔblɪt͡ʃɛj],  obličej^{? • info}

dělení

• ob-li-čej

varianty

• (zastarale) oblíčej

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	obličej	obličeje
genitiv	obličeje	obličejů
dativ	obličeji	obličejům
akuzativ	obličej	obličeje
vokativ	obličeji	obličeje
lokál	obličeji	obličejích
instrumentál	obličejem	obličeji

význam

1. přední část lidské hlavy zhruba vymezená čelem, ušima a bradou
   • Jeho obličej se rozzářil radostí.
   • Když k němu vzhlédla a jeho obličej už nebyl nepřístupný, uzavřený do sebe, hněvivý, ale projevoval jen starost o ni, pocit, že upadne, nezmizel.

překlady

1. • albánština: faqe
   • amharština: ፊት
   • angličtina: face
   • francouzština: visage m
   • italština: viso m
   • němčina: Gesicht s
   • polština: twarz ž
   • ruština: лицо
   • slovenština: tvár ž
   • španělština: rostro m

synonyma

1. tvář, (zdrobněle) obličejík, obličejíček, (v obecném jazyce, zhruběle) ksicht, (argot) ciferník

související

• obličejový

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-09-12]. Heslo obličej.

externí odkazy

• Článek Obličej ve Wikipedii
• Téma Obličej ve Wikicitátech