vstřícný

čeština

výslovnost

• IPA: [fstr̝̊iːt͡sniː]

dělení

• vstříc-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	vstřícný	vstřícný	vstřícná	vstřícné	vstřícní	vstřícné	vstřícné	vstřícná
genitiv	vstřícného	vstřícného	vstřícné	vstřícného	vstřícných	vstřícných	vstřícných	vstřícných
dativ	vstřícnému	vstřícnému	vstřícné	vstřícnému	vstřícným	vstřícným	vstřícným	vstřícným
akuzativ	vstřícného	vstřícný	vstřícnou	vstřícné	vstřícné	vstřícné	vstřícné	vstřícná
vokativ	vstřícný	vstřícný	vstřícná	vstřícné	vstřícní	vstřícné	vstřícné	vstřícná
lokál	vstřícném	vstřícném	vstřícné	vstřícném	vstřícných	vstřícných	vstřícných	vstřícných
instrumentál	vstřícným	vstřícným	vstřícnou	vstřícným	vstřícnými	vstřícnými	vstřícnými	vstřícnými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	vstřícný
komparativ	vstřícnější
superlativ	nejvstřícnější

význam

1. snažící se vyhovět přání nebo požadavkům jiných osob
2. (v botanice) (o listech) vyrůstající ze stonku či větve po dvojicích ze stejného místa opačným směrem

překlady

1. snažící se vyhovět

   • angličtina: accommodating, obliging
   • francouzština: accommodant
   • němčina: entgegenkommend, hilfsbereit
   • polština: życzliwy
   • slovenština: ústretový
2. —

synonyma

1. ochotný, úslužný
2. —

antonyma

1. neochotný
2. —

související

• vstříc
• vstřícnost

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-10-03]. Heslo vstřícný.