zvonice

čeština

výslovnost

• IPA: [zvɔɲɪt͡sɛ]

dělení

• zvo-ni-ce

etymologie

Přechýlením substantiva zvon pomocí přípony -ice.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	zvonice	zvonice
genitiv	zvonice	zvonic
dativ	zvonici	zvonicím
akuzativ	zvonici	zvonice
vokativ	zvonice	zvonice
lokál	zvonici	zvonicích
instrumentál	zvonicí	zvonicemi

význam

1. stavba, na které jsou pověšeny zvony
2. ženský ekvivalent zvoníka

překlady

1. věž

   • angličtina: bell tower, bellhouse, belfry
   • francouzština: clocher-tour, clocher m
   • italština: campanile m
   • němčina: Glockenturm m
   • polština: dzwonnica ž
   • ruština: колокольня ž
   • slovenština: zvonica ž
   • španělština: campanario m
2. —

související

• zvonička

externí odkazy

• Článek Zvonice ve Wikipedii