čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈʃkaː.ra]

dělení

editovat
  • šká-ra

etymologie

editovat

Do spisovné češtiny přejato ve významu spodní vrstva kůže Janem Svatoplukem Preslem z moravského a slovenského škára (kus nevydělané kůže). To je variantou praslovanského *(s)kora (kůra),[1] které vychází z indoevropského *(s)kor- od *(s)ker- (sekat, řezat aj.).[2] Za dvěmi variantami praslovanského předchůdce *skora / *kora stojí tzv. pohyblivé s-, což je varianta s vyskytující se v rámci indeovropské jazykové rodiny jen v některých tvarech a některých jazycích.[3]

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ škára škáry
genitiv škáry škár
dativ škáře škárám
akuzativ škáru škáry
vokativ škáro škáry
lokál škáře škárách
instrumentál škárou škárami

význam

editovat
  1. spodní vrstva kůže, která se skládá z pojivové tkáně
    • U všech obratlovců skládá se kůže ze dvou vrstev: svrchní pokožky a zpodní škáry.[4]
  2. (oblastně, na Moravě) kus surové, nevydělané kůže
  3. (zastarale, nářečně) škvíra

překlady

editovat
  1. vrstva kůže

synonyma

editovat
  1. (odborně, latinsky) dermis, corium, cutis
  2. (zastarale) skora,[5] (neutrálně) kůže
  3. (v současnosti) škvíra

související

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „škára“, s. 664.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „kůra“, s. 335.
  3. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „Indoevropské s“, s. 19.
  4. Peří. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1902. s:Ottův slovník naučný/Peří Díl 19, s. 475–477.
  5. Příruční slovník jazyka českého a kartotéka lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2023-06-29]. Karta kartička.

externí odkazy

editovat