šmuots

žemaitština

výslovnost

• IPA: [ʃmʊɔt͡s]

dělení

• šmuots

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	šmuots	šmuoto	šmuotā
genitiv	šmuota	šmuotū	šmuotū
dativ	šmuotou	šmuotams	šmuotams
akuzativ	šmuota	šmuoto	šmuotus
instrumentál	šmuoto	šmuotās	šmuotās
lokál	šmuotė	šmuotūs	šmuotūs
vokativ	šmuotė	šmuoto	šmuotā

význam

1. kus, část předmět oddělený z většího celku nebo k takovému celku náležící
2. kus jeden z více stejných či podobných předmětů
3. kus, opus umělecké dílo, zejm. divadelní hra nebo hudební skladba
4. část, strana zejména při rozlišení pravý/levý, horní/dolní či přední/zadní