Možná hledáte špina, spina nebo spíná.

čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ʃpiːna]

dělení

editovat
  • špí-na

etymologie

editovat

Jen české, nejasné. Autoři staršího etymologického slovníku Holub a Lyer (a stejně tak již Jungmann) spojují s pěna, Rejzek zpochybňuje.[1]

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ špína špíny
genitiv špíny špín
dativ špíně špínám
akuzativ špínu špíny
vokativ špíno špíny
lokál špíně špínách
instrumentál špínou špínami

význam

editovat
  1. něco nepatřičného a cizorodého, co zhoršuje vzhled či omak věcí
    • Jednou, takhle času adventního, seděli také čtyři chasníci v chalupě a hráli v karty, na kterých pro samou špínu již ani hrubě vidět nebylo, co jsou bubny a co žaludy.[2]
  2. mravní pokleslost, nechutné chování
    • Nehledě na všecku špínu volebního boje, smím se snad přece domnívati, že nikdo nevěřil, že bych chtěl Nár. sjednocení z jakýchkoliv důvodů osobních.[3]

překlady

editovat
  1. fyzická nečistota

synonyma

editovat
  1. nečistota, bláto, prach, smetí; (v obecném jazyce) flek
  2. ubohost, špinavost, podlost, bídáctví, prašivost, svinstvo, sprostota; (vulgárně) prasárna

související

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „špína“, s. 638.
  2. Josef Kajetán Tyl: Karbaník a jeho milá, 1850
  3. Karel Kramář: V další boj, 1935

externí odkazy

editovat