Možná hledáte špina, spina nebo spíná.

čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ʃpiːna]

dělení editovat

  • špí-na

etymologie editovat

Jen české, nejasné. Autoři staršího etymologického slovníku Holub a Lyer (a stejně tak již Jungmann) spojují s pěna, Rejzek zpochybňuje.[1]

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ špína špíny
genitiv špíny špín
dativ špíně špínám
akuzativ špínu špíny
vokativ špíno špíny
lokál špíně špínách
instrumentál špínou špínami

význam editovat

  1. něco nepatřičného a cizorodého, co zhoršuje vzhled či omak věcí
    • Jednou, takhle času adventního, seděli také čtyři chasníci v chalupě a hráli v karty, na kterých pro samou špínu již ani hrubě vidět nebylo, co jsou bubny a co žaludy.[2]
  2. mravní pokleslost, nechutné chování
    • Nehledě na všecku špínu volebního boje, smím se snad přece domnívati, že nikdo nevěřil, že bych chtěl Nár. sjednocení z jakýchkoliv důvodů osobních.[3]

překlady editovat

  1. fyzická nečistota

synonyma editovat

  1. nečistota, bláto, prach, smetí; (v obecném jazyce) flek
  2. ubohost, špinavost, podlost, bídáctví, prašivost, svinstvo, sprostota; (vulgárně) prasárna

související editovat

poznámky editovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „špína“, s. 638.
  2. Josef Kajetán Tyl: Karbaník a jeho milá, 1850
  3. Karel Kramář: V další boj, 1935

externí odkazy editovat