špína
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ʃpiːna]
dělení
editovat- špí-na
etymologie
editovatJen české, nejasné. Autoři staršího etymologického slovníku Holub a Lyer (a stejně tak již Jungmann) spojují s pěna, Rejzek zpochybňuje.[1]
podstatné jméno
editovat- rod ženský
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | špína | špíny |
genitiv | špíny | špín |
dativ | špíně | špínám |
akuzativ | špínu | špíny |
vokativ | špíno | špíny |
lokál | špíně | špínách |
instrumentál | špínou | špínami |
význam
editovat- něco nepatřičného a cizorodého, co zhoršuje vzhled či omak věcí
- Jednou, takhle času adventního, seděli také čtyři chasníci v chalupě a hráli v karty, na kterých pro samou špínu již ani hrubě vidět nebylo, co jsou bubny a co žaludy.[2]
- mravní pokleslost, nechutné chování
- Nehledě na všecku špínu volebního boje, smím se snad přece domnívati, že nikdo nevěřil, že bych chtěl Nár. sjednocení z jakýchkoliv důvodů osobních.[3]
překlady
editovat- fyzická nečistota
- angličtina: dirt, soil, filth, grime, grease, stain
- francouzština: saleté ž, crasse ž, immondice ž, souillure ž
- italština: sporcizia ž
- němčina: Schmutz m
- polština: brud m, nieczystość ž
- romština: mel ž, meľipen m, džung ž, džungipen m, riňa ž
- ruština: грязь ž, нечистота ž
- řečtina: ρύπος s, βρωμιά ž, λέρα ž
- slovenština: špina ž
- španělština: suciedad ž, basura ž
- angličtina: sleaze
synonyma
editovat- nečistota, bláto, prach, smetí; (v obecném jazyce) flek
- ubohost, špinavost, podlost, bídáctví, prašivost, svinstvo, sprostota; (vulgárně) prasárna
související
editovatpoznámky
editovat- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „špína“, s. 638.
- ↑ Josef Kajetán Tyl: Karbaník a jeho milá, 1850
- ↑ Karel Kramář: V další boj, 1935