Aš

Možná hledáte as, aš, As, äs, ás, aş, aș, ås, Ås, aß, AS, aS, a. s., a.s., -as, a/s, ℁ nebo ⅍.

čeština

výslovnost

IPA: [aʃ]
Aš^{? • info}

homofony

až

dělení

Aš

etymologie

Město je nazváno dle potoka, po jehož březích se nachází. Ten se původně (ve středověku) nazýval Asch-ach (jasanový potok, starohornoněmecky ask — jasan). Německá podoba jména kolísala mezi Asch (1232), Ascha (1263), Asche (1281), obdobně též česká (Aš, Aša, Aše). Ještě Jungmann v roce 1835 uváděl ve svém Slovníku Aša (jako femininum), ovšem po roce 1854 byl úředně stanoven tvar Aš, německy Asch.^[1]

podstatné jméno

vlastní jméno

skloňování (1)

rod ženský^[2]

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	Aš	Aše
genitiv	Aše	Aší
dativ	Aši	Aším
akuzativ	Aš	Aše
vokativ	Aši	Aše
lokál	Aši	Aších
instrumentál	Aší^[2]	Ašemi

skloňování (2)

rod mužský neživotný^[2]

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	Aš	Aše
genitiv	Aše	Ašů
dativ	Aši	Ašům
akuzativ	Aš	Aše
vokativ	Aši	Aše
lokál	Aši	Aších
instrumentál	Ašem^[2]	Aši

význam

město v Česku
- Bydlím v Aši.

překlady

město v Česku
- němčina: Asch

související

poznámky

↑ LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 1. vyd. Praha : Mladá Fronta, 1982. 376 s. S. 45.
1 2 3 4 POLÍVKOVÁ, Alena. Naše místní jména a jak jich užívat. Praha : Universum, 2007. ISBN 978-80-242-1940-0. Heslo „Aš“, s. 54.

externí odkazy

Článek Aš ve Wikipedii
Galerie Aš ve Wikimedia Commons

[1] LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 1. vyd. Praha : Mladá Fronta, 1982. 376 s. S. 45.

[polivkova-2] 1 2 3 4 POLÍVKOVÁ, Alena. Naše místní jména a jak jich užívat. Praha : Universum, 2007. ISBN 978-80-242-1940-0. Heslo „Aš“, s. 54.

[1]

[2]