Diskuse:生花

Pokud jde o přepis ŠÓKA editovat

Laická otázka: Je transkripce "šóka" opravdu obecněji používaným rómadži? Tzn. používá se i jinde než pro Čechy, Lotyše, Litevce, Slovince apod.? Resp. používají ji sami Japonci, Angličané atd.? Děkuji. – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel 89.92.162.146 (diskuse • příspěvky).

V angličtině pravidelně seika a shoka v češtině v odborné literatuře šóka, je možné že někdy se používá přepis seika.--I.Sáček, senior (diskuse) 20. 10. 2014, 08:30 (UTC)

V českojazyčném prostředí projektů wikimedia je vhodnější používat Čekošiki rómadži (チェコ式ローマ字) nežli hepburnův přepis, který byl vytvořen anglicky mluvícím, pro anglicky mluvící a tudíž zejména pro ně kompilovaným systém. Navíc tento systém není jediným široce používaným systémem (viz Нихонго кириру модзи хйо:ки/Nihongo kiriru modži hjóki a pod., takže nevidím žádný důvod (zejména v textu takové odbornosti, jaká by měla být na wikislovníku) používat cizí systémy transliterace. Japonci v odborných textech, pojednávajících přímo o tématu (českého přepisu) používají, jinak nemají důvod. To je totéž, jako byste se ptal, zda Češi používají přepis nějakého nearabského jazyka do arabštiny. Nebo do kannadštiny. Lotyši ani litevci přepis "šóka" nepoužívají (zejména proto, že ó se v jejich abecedě nevyskytuje). Jak je to se slovinci nemohu sloužit, to se zeptejte někoho, kdo je s problematikou lépe seznámen. --Kusurija (diskuse) 20. 10. 2014, 15:15 (UTC)

Nic nenamítám. Jen jsem odpovídal na otázku. To že je něco používáno neznamená ovšem, že je to správně.--I.Sáček, senior (diskuse) 21. 10. 2014, 04:49 (UTC)

@I.Sáček, senior: Zcela zbytečně se ospravedlňujete, já jsem odpovídal anonymní adrese. Je to moje chyba, že jsem to nenaznačil. Omlovám se já Vám za nedorozumnění a zbytečný stres. --Kusurija (diskuse) 21. 10. 2014, 16:16 (UTC)

Homofony k jednotlivým čtením editovat

Čtení [seika] editovat

Pro čtení 生花 IPA: [seːka], hiragana: せいか, rómadži: seika (neúplný výčet):

Čtení [šóka] editovat

Pro čtení 生花 IPA: [ɕoːka], hiragana: しょうか, rómadži: šóka (neúplný výčet): (čtení [seika] a [šóka] nejsou v mnoha případech, zejména v odborné terminologii, zaměnitelné, neboť se mohou týkat terminologie odlišných škol a tím i odlišné technologie)

Čtení [ikihana] editovat

Pro čtení 生花 IPA: [ikihana], hiragana: いきはな, rómadži: ikihana

Čtení [ikibana] editovat

Pro čtení 生花 IPA: [ikibana], hiragana: いきばな, rómadži: ikibana

Chtěl bych vkladatele šablony požádat o "zakomponování" této informace do hesla podle pravidel, platných (a vyžadovaných) na cs.wikislovníku. Tato informace je nedílnou součástí hesla a bylo by velmi nečestné ji úmyslně zamlčet. Pokud taková informace na jinojazyčných projektech wikislovníku není, nejedná se tam o úmysl (úmyslné zamlčování). --Kusurija (diskuse) 21. 10. 2014, 16:16 (UTC)

To každé slovo v japonštině když se vysloví, tak může být pochopeno sty významy? :-) Fakt to funguje tak, že když řeknu IPA: [seːka], můžu mít na mysli "výsledek, plody", "posvěcený/kultovní oheň, olympijský oheň", "ovoce a zelenina", "hymnus, chorál", atd. atd. atd. a až když to napíšu, tak zjistím, o co se vlastně jedná? Neliší se ta výslovnost aspoň trošičku? Opravdu mi nejde do hlavy, jak to může v praxi fungovat, jak si můžou rozumět při takovém počtu homofon. --Palu (diskuse) 21. 10. 2014, 19:42 (UTC)

Japonština se opravdu liší od češtiny. Daleko větší roli, než v češtině tam hraje kontext. Stačí, když místo živé řeči slyšíte pouze zvukový záznam hovoru, který se uskutečnil za určitých specifických okolností, pronesený určitými lidmi a Vy při poslechu žádnou z těch okolností neznáte a nevíte, kdo a s kým mluví. zejména, pokud se jedná o nějaké formálně presentované odborné téma. V takovém případě i při dobré znalosti japonštiny (či rodilý Japonec) nemusíte porozumět textu. Pokud je ovšem již z tekxtu zřejmé, že jde řeč o ikebaně, odpadnou významy jako třeba olympijský oheň - prostě proto, že nezapadají do tématu. Ve válce Japonci ani nemuseli moc kódovat svoje důvěrná (ústní) sdělení, stačilo, když mluvili vysoce úředně/byrokraticky. [Kiša no kiša ga kiša de kiša šita]. To je také jeden z důvodů, proč je pro cizince tak těžké se v Japonsku adaptovat, pokud tam o něj není zájem. Ještě se vrátím k těm významům: neuvedl jsem (s jedinou výjimkou) ty spousty názvů osob (jména, příjmení) či míst. --Kusurija (diskuse) 21. 10. 2014, 20:18 (UTC)

Přidat téma