Diskuse:húj

Tak jsem přidal 8 refů. Snad to stačí. Prosím upravit wikistyl, pokud je špatně. --Kusurija (diskuse) 7. 8. 2012, 17:15 (UTC)

Z uvedených osmi zdrojů s odřenýma ušima projdou dva (KRNAP a iFauna) – s odřenýma ušima kvůli tomu, že neznáme jejich redakční procesy, erudici autorů a způsob práce se zdroji a protože jsou to zdroje populárně naučné, nikoli jazykové. Blogy (2×), osobní stránky (koniny.ic.cz), weby tvořené uživateli (odpovedi.cz) a diskusní fóra (no-ip.info) nelze považovat za věrohodné zdroje. U „lidového slovníku pro chalupáře“ jsem na pochybách – web, na jehož doméně se nachází (media4u.cz), se tváří jako „čtvrtletní magazín pro podporu vzdělanosti“, v jehož redakční radě jsou desítky titulovaných lidí působících na vysokých školách, ale samotný dokument nemá uvedeného žádného autora, v metadatech PDF je jako autor uveden jakýsi „Děda“. --Milda (diskuse) 7. 8. 2012, 20:38 (UTC)

Vážený, neumětelství by zásadně nemělo být příčinou cenzury. Přesně pravý opak je, jak se zdá nepřekonatelnou zásadou wikipedie a příbuzných projektů. Pokud chcete popřít existenci tohoto významu, tak mi porosím zasvěceně doložte, jak jinak se pobízí koně k couvání, rád se nechám poučit. To, že jste (narozdíl ode mne) nikdy nekočíroval potah, ani neoral či nevláčel s koňmi by Vás nemělo opravňovat k cenzuře wikiprojektů. Bohužel, pravidla wikiprojektů působí opačným směrem. Informacím, které mladší generace již nemá odkud získat, jsou kladeny nepřekonatelné obstrukce, aby, k Vaší spokojenosti, byly navždy vymazány z vědomí lidstva, neboť co nevím já, ať neví nikdo. Kdybyste po kočích, pro které je tato informace absolutní samozřejmostí, chtěl, aby zpracovali a uveřejnili nějakou podle Vašich měřítek hodnověrnou zprávu na to téma, asi by si významně poklepali na čelo. A mohl byste být rád, kdyby to skončilo jen u toho. Kdybyste raději cenzurovali dětskou pornografii či takové hlášky v medicínských oborech, které, kdyby je někdo vzal vážně, by mohly mít i smrtelné následky. Vynasnažte se uvidět si aspoň na špičku nosu. Jinak toto nemyslím jako konkrétní osobní útok, to je kritika situace na wikiprojektech vůbec. Vás osobně chápu, pravidla jsou pravidla. Asi nezbývá, než v určitých případech použít i pravidlo nazvané "Nebuďte vůl jak anděl". Zdarec! --Kusurija (diskuse) 8. 8. 2012, 16:19 (UTC)

„To, že jste (narozdíl ode mne) nikdy nekočíroval potah, ani neoral či nevláčel s koňmi…“ – tohle je přesně ten důvod, proč je zásada o nepřípustnosti vlastního výzkumu a s tím související požadavky na věrohodné zdroje nepřekonatelnou na Wikipedii a příbuzných projektech. Na projektech, jejichž spoluvytváření je otevřeno všem, kde není ověřována totožnost a odborné vzdělání autorů a příspěvky nejsou recenzovány dalšími odborníky, je nutné, aby informace byly ověřitelné pro kohokoliv – i pro toho, kdo nikdy neoral s koňmi.

Není nutné, aby sami kočí sepisovali hodnověrnou zprávu, stačí když o jejich specifické mluvě napíše dostatečně seriózní zdroj. Pro nás nejjednodušší situace je, když jsou slova obsažena v některém slovníku (klidně i slovníku nespisovných, nářečních či slangových výrazů), to prokazuje, že autoři slovníku považovali užívání slova za dostatečně rozšířené a jeho význam za jasný. Další možností jsou články jazykovědců v časopisech typu Naše řeč, Slovo a slovesnost, ve sbornících konferencí apod., s trochou opatrnosti bych uznával i úspěšně obhájené diplomové práce. Jako zdroj existence slova a jeho dostatečného rozšíření lze použít i beletrii (výskyt ve více různých dílech) a média (výskyt v delším časovém období), u odborných termínů pochopitelně též odborné publikace příslušného oboru. --Milda (diskuse) 9. 8. 2012, 11:06 (UTC)

Nepatřily by podobné požadavky do hesel kostitřas, roketa setá, tur domácí, liteřina, písmovina, Evelína (cf. Evelina), dvoudílný, dyjský..., ...? ;-) --Kusurija (diskuse) 17. 8. 2012, 09:45 (UTC)

Který z těchto výrazů neuvádí běžně dostupné slovníky? --Dubicko (diskuse) 17. 8. 2012, 10:44 (UTC)

Pro mne žádný, nejsem v ČR, podobně jako i mnozí jiní, kteří buď jsou češi, nebo s českým jazykem pracují. Takových bude hezkých pár tisíc. Je pravdou, že některé zahraniční knihovny mají i dosti obsažné české slovníky, ale ne každý z těch hezkých pár tisíc má to štěstí, že by k takovým měl přístup. Například jméno ve tvaru Evelína jsem zahlédl poprvé v životě právě na wikislovníku, vždy jsem byl přesvědčen, že je správně s krátkým i, a sám osobně nějaké Eveliny znám. Toto moje povědomí wikislovník nemůže změnit, nedodá-li hodnověrný odkaz na to, že i forma s čárkovaným i je běžná, či dokonce běžnější, než s krátkým i. --Kusurija (diskuse) 17. 8. 2012, 11:58 (UTC)

@Kusurija:Evelínu najdete v každé příručce o jménech (je i na wiki), pro ostatní existuje http://ssjc.ujc.cas.cz/ a pro nespisovnou češtinu, jako kostitřas, zdrojuji např. na požádání já "Slovníkem nespisovné češtiny". Jde o to, aby editoři nesypali slova, pro které nemají zdroje a jsou všeobecně neznámá. Ale na kanále, nebo Pod lípou se mohou poptat po zdrojích (pokud se jim nechce hledat samostatně). Pokud se chcete wikislovníku věnovat dlouhodobě, můžete si literaturu pořídit, obvykle int. obchody zasílají i do zahraničí - různých slovníků a literatury existuje mraky. --Dubicko (diskuse) 17. 8. 2012, 12:11 (UTC)

Existenci, či spíše četnost Evelin a Evelín snadno doložíme statistikami z ministerstva (přesněji řečeno šlo to doložit, než tuto stránku překopali a zmizely z ní ty jednoduché seznamy, takto aspoň w:Evelína, kde je vidět, že co do četnosti jsou obě varianty rovnocenné). JAn Dudík (diskuse) 17. 8. 2012, 12:12 (UTC)

Jak je vidno níže, je dokázáno, že nějaké takové slovo v tomto významu existuje. Dědeček mé ženy prý používal v této situaci hoj. Přesný zápis tedy ověřme dle slovníků. JAn Dudík (diskuse) 17. 8. 2012, 10:45 (UTC)

huj

Nevím, jak je to s hůj, nicméně v česko-německém slovníku od H. Siebenscheina a kol., SPN Praha 1983, lze nalézt citoslovce huj (německy hui) přeložené ve výrazu navrch huj, vespod fuj. Myslím, že tím by šlo tento pravopis a význam považovat za doložený. O pokynech koním se tam nic nepíše.--JOtt (diskuse) 16. 8. 2012, 17:28 (UTC)

Podobně se heslo huj vyskytuje i ve Velkém anglicko-českém a česko-anglickém slovníku od Josefa Fronka, MA, PhD. (Leda 2007, 1. vydání), v česko-anglické části. V prvním významu jako vyjádření radosti (anglicky oh! nebo ooh!), v druhém jako volání na tažný dobytek, aby couvl (anglicky „who(a)-back“!). Dále je zde překlad i výše zmiňovaného výrazu navrch huj, vespod fuj. Mohlo by to případně postačit jako další zdroj? (Poupravení pravopisu nechám na uvážení ostatních, jedná se mi jen o význam.) --Hellooo (diskuse) 17. 8. 2012, 10:28 (UTC)

Čárka

Mám dojem, že v citoslovcích se dlouhá u píší s čárkou, nikoliv s kroužkem. 2002:5E71:D886:0:0:0:0:1

Svatá pravda (viz PČP, Academia 2006, s. 25; v IJP to nevidím; pro ty bez PČP: srov. např. http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=vrk%C3%BA&Hledej=Hledej) - přesunuji. V Kartotéce LA je ale obojí - húj 2x (http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=h%C3%BAj&where=hesla&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=3&ps_heslo=h%C3%BA&ps_startfrom=0&ps_numcards=23&numcchange=no&not_initial=1)a hůj dokonce 7x (http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=h%C5%AFj&where=hesla&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=3&numcchange=no&not_initial=1). No a huj je i v SSJČ, o tom není sporu - takže bych tam jako „varianty zápisu“ (i když je to hloupost, jde o jiné slovo, ne o variantu zápisu téhož slova jako např. u feuilleton a fejeton, judo a džudo, ale lepší kolonku na to zatím podle všeho asi nemáme...) obojí tak, aby byly v hesle zastoupeny všechny tři tvary. --Jiří Janíček (diskuse) 20. 9. 2014, 18:36 (UTC)