Hellooo

Vítáme Vás na českém Wikislovníku a děkujeme za Vaše první příspěvky k tvorbě tohoto otevřeného slovníku.

Doufáme, že se Vám zde bude líbit. Do začátku bychom Vás rádi informovali o několika užitečných stránkách, které Vám mohou pomoci:

• Podmínky pro zařazení hesla
• Co Wikislovník není
• Formát hesla
• Pokud si chcete něco vyzkoušet nanečisto, použijte stránku Pískoviště.
• V případě, že budete mít nějaký návrh na vylepšení nebo dotaz, můžete jej napsat na stránku Pod lípou nebo přímo některému z aktivních správců na jeho diskusní stránku.
• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte - stačí napsat 4 vlnovky (~~~~) nebo je vložit klepnutím na .
• Pokud si s něčím nevíte rady, podívejte se na nápovědu.

Takže ještě jednou vítejte a děkujeme za vaše příspěvky. Doufáme, že se vám přispívání bude dařit.

---

--Juan de Vojníkov 23. 1. 2010, 16:00 (UTC)

Interwiki

Čau, to že tam nedoplňuju interwiki není má nedbalost ani lenost. Ale tady na Wikislovníku to dělají automaticky roboti. Protože je to oproti Wikipedii jednoduché spojit. Viz například moje včerejší založení hesla urbanizace a o hodinu na to příchod robota.--Juan de Vojníkov 15. 7. 2010, 07:26 (UTC)

Díky za poučení, toho jsem si nevšimla :) --Hellooo 15. 7. 2010, 07:34 (UTC)

Ano, na Wikipedii to je třeba, ale jelikož tady jsou ta slova na příč různými jazykovými verzemi stejná, tak to dělají roboti. Jinak pokud editujete na Wikipedii, tak tam většinou také stačí přidat jedno interwiki a robot již doplní ty ostatní.--Juan de Vojníkov 15. 7. 2010, 07:37 (UTC)

Jo, na Wikipedii už tak nějak vím jak to funguje (narozdíl od Wikislovníku, kde nejsem tolik „zabydlená“). Tenhle zvyk s interwiki mám právě odtamtud. Při tvorbě některých článků se potřebuju (už v náhledu) podívat do cizojazyčných wiki (ne jenom jedné, bývá jich i více) – většinou kvůli referencím nebo kategorizaci, takže na robota nečekám. --Hellooo 15. 7. 2010, 07:48 (UTC)

Jen tak volně

Ahoj, děkuju za přivítání na wikislovníku a taky zdravím (ugro-)finštinářku :-) Planescape 19. 7. 2010, 18:54 (UTC)

Voruština

Dobrý den, neměl by se tento jazyk jmenovat Võruština? S pozdravem--Zdenekk2 30. 1. 2011, 12:35 (UTC)

Dobrý den, název „võruština“ je počeštěný z estonského võru (případně z võrského võro). Protože õ se nevyskytuje v češtině a jeho napsání na české klávesnici by mohlo obtížnější, zvolila jsem pro Wikislovník radši variantu, kde je õ zbaveno vlnovky (v rámci pravidel českého pravopisu, které dovolují u přejatých slov nahrazovat tyto cizí písmena písmeny s nejbližší zvukovou podobou). Je to jen z důvodu snadnějšího zápisu do kategorií a hesel. Zmínky o tomto jazyce najdete spíše v cizojazyčné než české literatuře, proto v češtině neexistuje nějaká ustálená podoba názvu. Kromě võruštiny/voruštiny by se dal zapsat i svým původním názvem võro, které je taky hodně používané (možná i častěji než ostatní, ale žádný průzkum jsem na to nedělala). Pokud vám současný stav nevyhovuje, můžete jej na kteroukoliv z těchto podob změnit, vadit mi to nebude :) --Hellooo 30. 1. 2011, 14:43 (UTC)

předchozí/následující

Prosím o vyjádření pod lípou: Prosím komunitu, aby projednala možnost přidávání odstavce == předchozí/následující == do kategorie číslovek a pokud tuto možnost odsouhlasí, aby někdo přidal patřičnou vysvětlivku do stránky "Formát hesla". Na jinojazyčných slovnících jsem se s tím setkal a myslím, že by se sem mohla vkládat užitečná informace. Předem děkuji za porozumění. Viz moje editace např. dešimt. --Kusurija (diskuse) 7. 10. 2012, 11:44 (UTC)

Kategorie:Slova přejatá z jazyka A do jazyka B

Dobrý den, pod lípou jsem založil diskusi na uvedené téma, bylo by mi velmi milé, kdybyste se k tomu nějak vyjádřila. Děkuji a hezký den přeji. --Kusurija (diskuse) 28. 10. 2012, 14:40 (UTC)

Dělení

Zdravím,

nudná opakovaná práce je pro bota - pokud vám ještě nějaké náhrady toho dělení zbývají, nechcete je raději nechat na automatiku a využít svůj čas kreativněji? ;-)

— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 3. 4. 2013, 13:47 (UTC)

Děkuji za návrh :) bot by se samozřejmě hodil, otázkou je, jak dobře by pracoval. Právě u finštiny jsem si všimla, že několikrát ten bot heslo přejel, ale neopravil to tak, jak měl (např. část nahradil pomlčkami a část nechal bez povšimnutí; jeden příklad je zde) – což je jeden z důvodů proč jsem to začala dělat vše ručně. Kolik toho chybí, to nevím (listuji náhodně hesly), ale pravděpodobně toho už moc nebude. --Hellooo (diskuse) 3. 4. 2013, 14:01 (UTC)

Smáznutí Kusurijovy doušky Pod Lípou

Hyvää iltapäivää, nejspíš je to prkotina, ale i tak si tu lámu hlavu, jak jen se mi podařilo to, nač onde zlehka poukazujete - marně, fakt to necháápu. Každopádně ale čestný pionýrský, že jsem to neudělal schválně! :-) Příště si dám snad pozor... Kiitos, mějte se, --Pyprilescu (diskuse) 29. 6. 2013, 16:23 (UTC)

To je v pořádku :) přehmaty se dějí vždy a všude, hlavně aby to nevadilo autorovi (Kusurijovi). Hyvää viikonloppua --Hellooo (diskuse) 29. 6. 2013, 16:35 (UTC)

Substantivum (vot)

Zdravím,

zahlédl jsem váš pokus o úpravu. Zkusil bych vám pomoci - jakou konkrétní funkčnost byste tam potřebovala? Votštině nerozumím, proto bych to prosil případně popsat podrobněji, díky.

— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 2. 7. 2013, 09:40 (UTC)

Děkuji za ochotu :) Pomoc by se mi určitě hodila. Jde o tohle: Kromě pádů uvedených v šabloně se ve votštině výjimečně objevuje i pád akuzativ (v pořadí řazený cca mezi partitiv a illativ). U většiny slov je akuzativ v singuláru shodný s nominativem a genitivem, v plurálu jen s nominativem (podobně jako u finštiny), v těchto případech se ale na rozdíl od finštiny nebere jako samostatný pád a v tabulkách uváděn není. Uváděn je pouze tehdy, pokud se liší od nominativu a genitivu, což nastává pouze v případech, že se jedná o osobní zájmeno. Někteří lingvisté akuzativ ani neberou jako samostatný pád, ale jako nějaký pozůstatek, speciální tvar vyskytující se pouze u osobních zájmen.

Pro pochopení stručně a zjednodušeně: osobní zájmena akuzativ mají a ostatní slova ne. Mým plánem bylo upravit šablonu tak, že by parametry sacc (singulár akuzativu) a pacc (plurál akuzativu) byly nepovinné, aby u ostatních slov ten akuzativ nepřekážel. Pokud by se některý z těchto dvou parametrů vyplnil, v tabulce by se objevil navíc řádek "akuzativ" s tvary, které byly zadány. Musí tam být to "nebo", protože osobní zájmena jsou buď v singuláru (já, ty, on/ona/ono), nebo v plurálu (my, vy, oni/ony/ona) – podobně jako v češtině. V tom případě je jasné, že pokud je vyplněn plurál akuzativu, singulár se přeškrtne a naopak.

Výše popsaná představa se mi bohužel nepovedla. Zkusila proto dát tam ten řádek napevno, podobně jak tomu je u finské šablony. Jak jsem se ale přesvědčila, byl to nesmysl, protože na rozdíl od finštiny mají některá votská ne-zájmenová slova v singuláru shodný nominativ s genitivem (výsledkem byl tudíž nominativ = genitiv = akuzativ1 = akuzativ2). Už tak bylo zbytečné uvádět akuzativ, takhle se výpisem dvou shodných slov stal onen řádek ještě zbytečnějším (kdo stojí o duplikaci?). Navíc i samotné uvádění akuzativu u všech votských slov je asi stejné, jako uvádění duálových tvarů u všech slov v češtině namísto jen u některých. Tudy proto cesta nevede.

Jediná možnost, jak "nezaneřádit" votská hesla je, že by se ten řádek objevoval pouze, pokud jsou parametry sacc nebo pacc vyplněny – tedy podle té původní představy popsané výše. Kdybyste věděl jak na to, bylo by to super :) V opačném případě to asi bude na novou šablonu speciálně pro tato zájmena. Děkuji. --Hellooo (diskuse) 2. 7. 2013, 10:42 (UTC)

První otázka po zběžném pročtení: Mluvíte o (osobních) zájmenech, ale editovala jste šablonu Substantivum. Jde o omyl, nebo ve votštině osobní zájmena spadají pod substantiva? Pokud to byl omyl, tak pro nově zakládanou šablonu pro zájmena počítat se základem od té pro substantiva?
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 2. 7. 2013, 10:54 (UTC)

Ve finštině a votštině (a snad i ve všech baltofinských jazycích) se substantiva, adjektiva, zájmena a číslovky skloňují podle stejných pravidel (až na ten akuzativ). Na všechny tyto druhy proto stačí společný druh šablon, jméno šablony je spíš jen detail. Pokud chcete, můžete si porovnat skloňování substantiva vuosi, adjektiva täysi a číslovky viisi (případně i zájmeno minä, které je už podle jiného vzoru). Pokud by se tvořila nová šablona, byla by naprosto stejná jako Substantivum, jen s řádkem navíc pro akuzativ. --Hellooo (diskuse) 2. 7. 2013, 11:26 (UTC)

Vadja keele grammatika

Zdravím,

máte tuto knihu fyzicky k dispozici?

— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 14. 7. 2013, 00:02 (UTC)

Zdravím, jelikož se takové knihy těžko shání, půjčila jsem si ji z knihovny a celou naskenovala do počítače. Fyzicky ji proto už nemám, musela jsem ji vrátit. Celý její obsah mám ale k dispozici. Proč se ptáte? --Hellooo (diskuse) 14. 7. 2013, 06:20 (UTC)

Jde mi o vnitřní uspořádání - jestli je to jako slovník s hesly, nebo jako příručka s kapitolami, nebo jinak... Rozdělal jsem včera šablonu a na neznalosti tohoto faktu jsem se zasekl...
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 14. 7. 2013, 08:41 (UTC)

Jde o dvojjazyčnou gramatiku votštiny (rusky a estonsky) s malým slovníkem na konci knihy (cca 45 stran ze 170). Gramatika není dělená na kapitoly, jedná se spíš o očíslované odstavce – z tohoto důvodu kniha ani nemá nějaký obsah. Samotný slovník má už hesla s překlady a je rozdělen na dvě části: jeden s votštinou zapisovanou azbukou (votsko-rusko-estonský) a druhý s votštinou zapisovaný latinkou (votsko-estonský, s UPA přepisem ze slovníku Johanny Laakso a překladem do finštiny). Votština totiž nemá kodifikovaný pravopis a lze ji v podstatě zapsat vícero způsoby, čemuž tato kniha odpovídá. Já osobně používám pouze slovníkovou část s latinkou, do budoucna ale možná využiji i onu gramatickou část, až budu potřebovat ozdrojovat třeba nějaké to skloňování (votská gramatika rovněž není kodifikovaná a jedno slovo lze vyskloňovat vícero způsoby, tudíž je dobré zdrojovat vše).
Pokud byste chtěl uspořádání knihy vidět přesněji, mohu vám ji poslat. --Hellooo (diskuse) 14. 7. 2013, 09:27 (UTC)

OK, takže když je to překladový slovník, tak tam nemá smysl mít parametr heslo. To jsem potřeboval vědět. Díky. Jdu to uložit.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 14. 7. 2013, 09:34 (UTC)

Upravil jsem ukázkově jedno heslo z těch, které používají tento zdroj, tak až někdy příležitostně "půjdete kolem", mohla byste, prosím, upravit i ty další? Díky.
PS: Jen ještě malinká drobnost do budoucna: Reference se neodsazují mezerou, ale těsně přiřážejí.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 14. 7. 2013, 09:47 (UTC)

OK, díky za šablonku :) Jen takový dotaz: Je nutné přirážet referenci těsně ke slovu, když se netýká jen posledního slova ve významu, ale významu celého? Tedy ve vámi upraveném hesle se zdroj týká všech tří slov „oni, ony, ona“, ne jen „ona“ (jak to teď trochu vypadá). --Hellooo (diskuse) 14. 7. 2013, 09:53 (UTC)

Uspořádání zdrojů

Zdravím,

jen na vysvětlenou: ty zdroje byly v pořadí toho, jak jdou příslušná tvrzení. Původně jsem navíc uvažoval i o zdrojování každé části popisu.

Jinak teď zase může přijít někdo a dole je seřadit abecedně a zase to bude číselně rozházené, takže celkově vzato je to číselné řazení asi zbytečná práce, s níž je škoda trávit čas... ;-) Ale je to na vás...

Sice preferuji to pořadí podle tvrzení, protože mi přijde logické, ale dokud tam ty reference budou a bude na ně odkázáno, tak je mi to v podstatě fuk, v jakém budou pořadí.

— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 18. 8. 2013, 13:35 (UTC)

Aha, to se omlouvám :) Seřadila jsem to kvůli přehlednosti: špatně se v tom orientuje, když jsou zpřeházená čísla za sebou. Nenapadlo mě, že se jedná o pořadí příslušných tvrzení. Ale v podstatě je to jedno, je to jen detail – kdo si v tom něco bude chtít najít, najde si. --Hellooo (diskuse) 18. 8. 2013, 13:45 (UTC)

Přesně tak... ;-) Já jen pro příště, abych ušetřil práci...
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 18. 8. 2013, 13:54 (UTC)

Veselé Vánoce a šťastný nový rok ve voruštině a vepštině

Dokázala by jsi jako ugrofinštinářka prověřit zda Raštvoidenke i Udenke Vodenke a Rõõmsit joulupühhi ja hüvvä vahtsõt aastakka jsou správně vepsky a vorusky? A pokud jsou korektně, přidala by jsi je jako překlady k heslu Veselé Vánoce a šťastný nový rok? Dík moc. Standazx (diskuse) 25. 1. 2014, 09:03 (UTC)

Ahoj, voruštině a vepštině jsem schopna rozumět jen pasivně. Frázi jsem nenašla ve vepské konverzaci, z nějakého důvodu tam není zařazena. K voruštině materiály nemám, jedná se ale o nářečí estonštiny a je jí hodně podobná.

Ve vepštině: raštvad „Vánoce“, i „a“ (jako v ruštině), uz' voz' „Nový rok“ (při skloňování se mění na ude- vode-). Přípona -nke by měla značit komitativ, který by měl odpovídat českému instrumentálu nebo předložce „s“.

Ve voruštině: srov. vorské Rõõmsit joulupühhi ja hüvvä vahtsõt aastakka a estonské Rõõmsaid jõulupühi ja head uut aastat. Slova hüvvä a head znamenají „dobrý“, vahtsõt a uut ve smyslu „nový“, rõõmsit a rõõmsaid by měl být stejný mluvnický pád.

Můžu potvrdit, že obě fráze formálně vypadají jako přání a pravděpodobně odpovídají českému překladu, zda jsou i gramaticky úplně správně ale nedokážu posoudit, je to nad mé schopnosti. Za správnost se zaručit nemůžu, takže přidání překladu nechám na tvém uvážení. --Hellooo (diskuse) 25. 1. 2014, 11:23 (UTC)

Slezština

Dobrý den, všiml jsem si, že jste někdy před 3 lety do Wikislovníku vložila asi šedesátku slov z jazyka, pojmenovaného "slezština" - tj. (předpokládám) patřících do západoslovanských slezských nářečí. Mohl bych se zeptat: jsou ta slova vybrána jen z jednoho konkrétního nářečí, nebo jde o směs různých? Plánujete to ještě nějak rozvíjet, nebo šlo např. jen o "vedlejší produkt" jiné aktivity? Předběžně totiž uvažuju, že bych do českého Wikislovníku zařadil materiál z několika nejživějších slezských nářečí z území ČR, tak bych se rád vyhnul zmatku a duplicitě... Díky. --David Beneš (diskuse) 6. 7. 2014, 22:17 (UTC)

Dobrý den, pokud si ještě pamatuju dobře, tak jsem zde vkládala hesla z nářečí w:po našimu. Jak už je v článku psáno, existují spory o tom, pod jaký jazyk toto nářečí zařadit. Na Wikislovníku jsem tehdy napsala Pod Lípu a dostala jsem jedinou reakci, která se přikláněla k tomu, aby tato hesla spadala pod slezštinu – a podle toho jsem pak tato hesla i zařazovala. Po pár editacích jsem to ukončila. Myslím, že to bylo jednak pro nedostatek podkladů (ať už k rozšíření, nebo k tvorbě nových), ale i pro fakt, že diskuse se časem ztratila a hesla z tohoto nářečí se začala vkládat pod češtinu (nebo možná i někam jinam?) a nechtěla jsem do Wikislovníku zanášet další chaos. Sama nevím, co s tím teď dělat. Do budoucna se tomu už věnovat asi nebudu, ale pokud byste potřeboval s něčím pomoct, tak ráda přiložím ruku k dílu :) Jsem ráda, že se o to někdo zajímá. --Hellooo (diskuse) 7. 7. 2014, 10:12 (UTC)

Aaha, výborně, děkuju. Takže jde o těšínská nářečí - což jsou přesně ta, o kterých sám uvažuju; plus dál ještě o opavských. Obojím se občas zabývám a po obojím se u nás v poslední době objevuje jakási společenská poptávka, kvůli které jsem si začal říkat, že by mohlo stát za to, abychom technické možnosti Wikislovníku využili.

O zařazení do "národních jazyků" se skutečně vedou spory (už půl druhého století), ale koneckonců jde o sociolingvistický, nikoliv sensu stricto lingvistický problém; při praktickém popisu každého daného útvaru (nářečí) to spokojeně můžeme ignorovat. Jde jen o to, aby uživatelé hledaný materiál co nejsnadněji našli - a tomu určitě víc vyhoví vést to jako samostatný "wikislovníkový jazyk" (s případným vhodným komentářem), než aby museli prolistovávat kategorie v češtině nebo polštině. Takže se stávajícím stavem taky souhlasím a měnit ho nehodlám :) - naopak, pokud se k tomu vůbec někdy dostanu, pustil bych se do jeho rozvíjení.

Jinak pod češtinou se mi tady žádné striktně slezské nářeční výrazivo najít nepodařilo, tak snad to s tím nebude tak horké... --David Beneš (diskuse) 7. 7. 2014, 13:28 (UTC)

tutkinto

Dobrý večer, mohla byste založit toto heslo? (možná ani není v základním tvaru, v gramatice finštiny se nevyznám. Děkuji. --Kusurija (diskuse) 23. 10. 2014, 17:18 (UTC)

Heslo založeno, děkuji za upozornění :) Slovo "tutkinto" má smysl hlavně jako "zkouška" (velká, oficiální, ve škole – třeba maturita, závěrečná zkouška, apod.). Z toho pak vyplývají ty další významy, které jste v Požadovaných heslech uváděl (když mám závěrečnou zkoušku z chemie --> mám titul/vzdělání v tomto oboru).

Kansalaiskorkeakoulu

Dobrý den. Poradíte mi, prosím? Jak mám přeložit finské slovo Kansalaiskorkeakoulu (anglicky "Civic College") do češtiny? „Občanská kolej” či „civilní kolej“? Jde o to, že jsem vytvořil článek Tamperská univerzita na České Wikipedii. Původním názvem této vysoké školy bylo „Kansalaiskorkeakoulu“. Nevím, co to znamená. Kromě toho, čeština také není má mateřština. V českém članku jsem napsal Kansalaiskorkeakoulu=Občanská kolej. Je to správné? Uživatel Kusurija mi poradil tady na cswiki, abych se Vás na to zeptal, protože umíte finsky. Předem děkuji. S pozdravem, Салоом алейкум (diskuse) 11. 11. 2014, 19:23 (UTC)

Dobrý den. Děkuji za důvěru, ale ani já si nejsem překladem příliš jistá :) Slovo samo o sobě nemá žádný všeobecný význam, jeho použití se zřejmě vyhrazuje jen na název univerzity. Je tedy čistě na překladateli, do jaké podoby název přeloží. Ve finštině to místy bývá složité a já osobně s tím mám i trochu problémy. Vzhledem k tomu, že česky psané literatury k podobným tématům moc není, neexistuje v češtině žádný zažitý název. Zkusila jsem prolistovat nějaké slovníky a knihy týkající se školství a historie, ale nic užitečného jsem nenašla.

Co se týče článku, nemá podle mě smysl psát překlad původního názvu tučně, když název není zažitý a nikdo nebude Tamperskou univerzitu pod tímto názvem hledat. Vzhledem k tomu, co jsem psala výše, bych větu možná upravila na: „Pod názvem Kansalaiskorkeakoulu (doslovně přeloženo jako „Občanská kolej“) byla založena roku 1925 v Helsinkách.“ Tím by se nic zkazit nemělo :) --Hellooo (diskuse) 12. 11. 2014, 07:28 (UTC)

Moc Vám děkuji, že jste dala radu. Udělal jsem všechno, jak jste mi řekla. S pozdravem, Салоом алейкум (diskuse) 12. 11. 2014, 17:07 (UTC)

Hyvää iltapäivää!

Dobrý den Finštinářce, jsem rád, že jste projevila známku života. ;-D Nechcete tu s námi zas nějaký čas pobejt? (Pokud by snad ano, doporučuju vyhnout se Lípě a ostatním diskusním kolbištím - je to tu teď samej načepýřenej kohout. A Vás by to s Vaší povahou mohlo nejspíš dost znechutit.) Chybí nám tu, s odpuštěním, ženský živel. Kolegyně Dubicko to tu všechno (genderově a jinak) sama neutáhne... --Pyprilescu (diskuse) 6. 3. 2015, 13:38 (UTC)

Dobrý den. Jsem ráda, že na mě myslíte a ještě jste na mě i přes tu velkou neaktivitu nezapomněli :) Bohužel vás musím zklamat, moc toho kvůli studiím nestíhám a v blízké době to na zlepšení nevypadá. Snad jednou dodělám tu kupu práce, co tady zbyla. Ale jinak vás neustále sleduju přes sledované stránky (a to včetně Lípy – i když tu pročítám jen na hrubo a asi se jí vyhýbat začnu ☺). --Hellooo (diskuse) 9. 3. 2015, 19:03 (UTC)

Pravidla hlasování

Dobrý den, chtěl bych vás zdvořile vyzvat, abyste se podívala na návrh pravidel hlasování a pokud máte nějaké výhrady, komentáře, připomínky, napsala je do diskuze, případně tu stránku rovnou editovala. Jinak bych byl rád, kdyby se brzy přistoupilo k hlasování, protože si myslím, že takové pravidlo je pro rozvoj komunity (pokud se má o přijímání dalších pravidel hlasovat) klíčové. Děkuji. --Auvajs (diskuse) 29. 8. 2015, 18:14 (UTC)

Wikislovník:Průzkum názorů/Parametry pravidel pro byrokraty

Dobrý večer. Chtěl bych vás zdvořile vyzvat, abyste se zapojila do tohoto průzkumu názorů. Čím víc uživatelů se zapojí, tím více bude konsensuální. Děkuji. --Auvajs (diskuse) 18. 2. 2016, 22:18 (CET)