Možná hledáte pan, pān, pán, pǎn, pân, pàn, pãn, pän, pån, pẳn, pæn, pań, paṅ, päñ, pāŋ, páŋ, pǎŋ, pàŋ, Pan, PAN, pan-, pán-, pan., Pan-, Pan., paan, pann nebo Pann.

čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • Pán

podstatné jméno (1)

editovat
  • rod mužský životný
  • vlastní jméno
  • užívá se pouze jednotné číslo

etymologie

editovat

Z uctivého oslovení pán, velké začáteční písmeno vyjadřuje náboženskou úctu.

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ Pán
genitiv Pána / Páně*
dativ Pánu / Pánovi
akuzativ Pána
vokativ Pane
lokál Pánu / Pánovi
instrumentál Pánem

* zastarávající knižní forma

význam

editovat
  1. křesťanský Bůh
    • Je to kopie slavného Rafaelova obrazu Proměnění Páně na hoře Tábor.
    • Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane, neboť jsme zhřešili proti tobě.

překlady

editovat
  1. Bůh

synonyma

editovat
  1. Hospodin, Bůh, Pán Bůh, Otec, Stvořitel, Jehova, Jahve, Adonaj, Ježíš Kristus

související

editovat

slovní spojení

editovat

fráze a idiomy

editovat

podstatné jméno (2)

editovat
  • rod mužský životný
  • vlastní jméno

varianty

editovat

etymologie

editovat

Ze starořeckého jména boha z řecké mytologie, Πάν, jenž byl takto nazýván údajně proto, že všechny (πάσιν) obveseloval, naproti tomu však také v poledních hodinách svým křikem naháněl strach.[1]

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ Pán
genitiv Pána
dativ Pánu / Pánovi
akuzativ Pána
vokativ Pane
lokál Pánu / Pánovi
instrumentál Pánem

význam

editovat
  1. (zastarale) jeden z bohů starořecké mytologie

překlady

editovat
  1. starořecký bůh

související

editovat

poznámky

editovat
  1. KALOUSEK, Vladislav. Pán (mytologie). In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1902. s:Ottův slovník naučný/Pán (mytologie) Díl 19, s. 133.

externí odkazy

editovat