Suomi
Možná hledáte suomi.
finština editovat
výslovnost editovat
dělení editovat
- Suo-mi
etymologie editovat
Etymologie slova Suomi je různými způsoby vykládána už od 17. století a dodnes není přesně objasněna. Podle nejstarších teorií se mohlo jednat o odvozeninu od finských slov suo („bažina“), suomu („šupina“), nebo kmene suoma- (třetí infinitiv slovesa suoda – „dát“). V současné době už však existují novější výklady, podle kterých byl kmen slova vypůjčen, např. z prabaltského *šāma- nebo z některého indoevropského slova se stejným základem jako starolitevské žmuō a latinské homō („člověk“). Žádná z těchto teorií však nebyla vědci jednomyslně podpořena.[1]
- Původ slova suo („bažina“) je neznámý, avšak v ostatních uralských jazycích lze najít podobná slova s významy různých vodních ploch, např. jezer a rybníků.[2] Mimo podobnost samotných slov suo a Suomi se proto může jednat i o významovou souvislost, neboť Finsko je známé jako „země tisíců jezer“ (jezer je ve Finsku okolo 188 000 a pokrývají 10 % území) a hojně se zde vyskytují i různé bažiny, rašeliniště a jiné mokřady (zhruba 25 % území). Suomi by mohlo pocházet i ze složeniny suomaa („bažinatá země“, kde slovo maa znamená „země“).[3]
- Spojitost se slovem suoda („dát, dovolit“), resp. jeho třetím infinitivem suoma-, se poukazuje hned na několika případech (přičemž není určeno, který je ten správný), a to:
- na slovním spojením Jumalan suoma – „Bohem darovaný (Bohem darovaná země)“[3]
- na podobnosti osobního ženského jména Suoma, související se slovním spojením onnen suoma – „dítě štěstěny“ (kde onnen je genitiv singuláru slova onni – „štěstí“)[4]
- na formě slova suomalainen („finský; Fin, Finka“, tradičně by mělo být utvořeno od Suomi pomocí přípony -lainen), kde samohláska před příponou není i jako ve slově Suomi, nýbrž a jako ve slově suoma-. Předpokládá se proto, že slovo suomalainen je od suoma- odvozeno.[1]
- Prabaltské rekonstruované slovo *šāma- by mohlo být odvozeno od prabaltského slova *zemē (*žeme[3]/*žemē) s významem „země“, které bylo pravděpodobně také základem slov Häme (jedna z finských historických provincií) a saame („sámština“, jazyk Laponska; srov. i severosámské Sápmi – „Laponsko“ a Suopma – „Finsko“).[1] Na možnou spojitost slova Suomi se sámským sabme („sámský“, podobné jako saame zmíněné výše) poukazoval již v 18. století Henrik Gabriel Porthan, výklad odkazující na společný baltský původ všech těchto slov předložil až ve 20. století Kalevi Wiik, který se opírá o archeologické nálezy.[5]
Slovo má své ekvivalenty ve všech baltofinských a sámských jazycích kromě vepštiny, např. karelské Suomi, votské Soomi, estonské Soome, livonské Sūom a severosámské Suopma.[1] Podobné je i litevské Suomija a lotyšské Somija. Ostatní jazyky používají označení odvozené od slova Fenni, mj. i čeština (Finsko).
Název země byl zmíněn už v mírové smlouvě z Pähkinäsaari z roku 1323, a to jako Somewesi (neboli v dnešní finštině Suomenvesi), čímž se mínila odlehlá část Vyborského zálivu, dnes nazývaná jako Suomenvedenpohja. V nejstarších písemných památkách se ale slovem Suomi rozuměla pouze dnešní provincie Varsinais-Suomi (Vlastní Finsko, jihozápad dnešního Finska), a nikoliv tedy celá země, jak je tomu dnes. V psaném jazyce se toto slovo objevuje ve formě suomi až od dob Mikaela Agricoly (1510–1557), který jej používal už v obou významech. Pojem Varsinais-Suomi je neologismus a byl zaveden Paavem Tikkanenem v roce 1843, čímž se od sebe oba významy definitivně rozlišily.[1]
podstatné jméno editovat
skloňování editovat
| skloňování podle vzoru ovi | ||
|---|---|---|
| Substantivum | singulár | plurál |
| nominativ | Suomi | — |
| genitiv | Suomen | — |
| akuzativ | Suomen Suomi |
— |
| partitiv | Suomea | — |
| essiv | Suomena | — |
| translativ | Suomeksi | — |
| inessiv | Suomessa | — |
| elativ | Suomesta | — |
| illativ | Suomeen | — |
| adessiv | Suomella | — |
| ablativ | Suomelta | — |
| allativ | Suomelle | — |
| abessiv | Suometta | — |
| komitativ | — | — |
| instruktiv | — | — |
význam editovat
synonyma editovat
související editovat
slovní spojení editovat
poznámky editovat
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 HÄKKINEN, Kaisa. Nykysuomen etymologinen sanakirja. Juva : WSOY, 2004. ISBN 978-951-27108-7. Heslo „Suomi“, s. 1210–1211.
- ↑ HÄKKINEN, Kaisa. Nykysuomen etymologinen sanakirja. Juva : WSOY, 2004. ISBN 978-951-27108-7. Heslo „suo“, s. 1208.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 LINDROOS, Hilkka. Finština (nejen) pro samouky. Praha : LEDA, 2002. ISBN 80-7335-000-9. Kapitola 2, s. 33.
- ↑ JUTIKKALA, Eino; PIRINEN, Kauko. Dějiny Finska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2006. ISBN 80-7106-406-8. Kapitola 1. Osídlení Finska začíná, s. 17.
- ↑ Jutikkala a Pirinen, str. 339 (poznámka 5)