Uživatel:Palu/Návrh - odkazy na slovníky a příslušnost poznámek k jazyku
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [vɔlɛ]
dělení
editovat- vo-le
podstatné jméno (1)
editovat- rod střední
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | vole | volata |
genitiv | volete | volat |
dativ | voleti | volatům |
akuzativ | vole | volata |
vokativ | vole | volata |
lokál | voleti | volatech |
instrumentál | voletem | volaty |
význam
editovat- roztažitelná nebo trvale rozšířená část jícnu některých ptáků sloužící k uskladnění, změkčení nebo natrávení potravy
- Mnozí ptáci mají vole se schopností zpětné peristaltiky, pomocí které při krmení mláďat vyvrhují potravu.[1]
- (hovorově) onemocnění spojené s hypertrofií štítné žlázy
překlady
editovat- struma
- angličtina: goitre
synonyma
editovat- —
- struma
související
editovatpodstatné jméno (2)
editovat- rod mužský životný
význam
editovat- vokativ singuláru podstatného jména vůl
- Vole, hni sebou!
sloveso
editovat- nedokonavé
význam
editovat- přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa volit
- Palacký (…) zažil v Palkovičově redakci vedle nouze také i řadu nepříjemností, tak že ho v únoru 1814 opustil, vole raději trpěti nedostatek, nežli aby rozmary jeho snášel.[2]
související
editovatcitoslovce
editovatvýznam
editovat- (hovorově) vycpávkové slovo,[3] někdy plní kontaktní funkci[4] nebo zdůrazňuje zaujetí mluvčího[5]
- „Hele vole, včera jsem vole viděl vole ale pěknej vole biják.“ – Poslyš, včera jsem (v kině) navštívil pěkný film.[4]
synonyma
editovatpoznámky
editovat- ↑ Článek Trávicí soustava ptáků na Wikipedii
- ↑ ŘEZNÍČEK, Vácslav. Velký Čech. Praha : J. R. Vilímek, 1897. Kapitola II..
- ↑ Vladimír Just pro tato slova používá označení „tik“, viz JUST, Vladimír. Velký slovník floskulí. 1. vyd. Voznice : Leda, 2009. 360 s. ISBN 978-80-7335-185-4. Kapitola Jako a Prostě, s. 148 a 256.
- ↑ 4,0 4,1 NOVOTNÝ, Michal. Zákulisí slov do třetice. Praha : Motto, 2006. ISBN 80-7246-304-7. Heslo „Vůl“, s. 181. Téměř totožný autorův text je dostupný na webu Českého rozhlasu: [1]
- ↑ ČERMÁK, František. Já vůl, ty vole/ty si vůl, to je vůl. Čeština doma a ve světě, 2001, roč. 9, čís. 1–2, s. 42–44. Dostupné online. ISSN 1210-9339.
externí odkazy
editovat- Rozcestník vole ve Wikipedii
angličtina
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈvəʊl]
podstatné jméno
editovat- počitatelné
význam
editovatsouvisející
editovatslovní spojení
editovatSlovníkové odkazy: Oxford Dictionary
francouzština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [vɔl]
homofony
editovatsloveso
editovatvýznam
editovat- první osoba oznamovacího způsobu jednotného čísla slovesa voler
- třetí osoba oznamovacího způsobu jednotného čísla slovesa voler
- třetí osoba spojovacího způsobu jednotného čísla slovesa voler
- třetí osoba spojovacího způsobu jednotného čísla slovesa voler
- druhá osoba rozkazovacího způsobu jednotného čísla slovesa voler
volapük
editovatpodstatné jméno
editovatvýznam
editovat- dativ singuláru substantiva vol