čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • vo-lit

etymologie

editovat

Všeslovanské. Polské woleć 'chtít raději, dávat přednost', ruské starší волить (vóliť) 'chtít, přát si', slovinské volíti volit, chorvatské vòljeti, staroslověnské волити (voliti) chtít, mít rád. Praslovanské *voliti 'vyjadřovat svou vůli' úzce souvisí s *vol’a (viz vůle). Odpovídá mu gótské waljan 'vybírat', staroislandské velja, německé wählen téhož významu i sanskrtské varáyati 'volí, vybírá si', vše od opětovacího slovesa tvořeného od základního indoevropského *uel- chtít, přát si.[1]

sloveso

editovat
  • nedokonavé
  • tranzitivní

časování

editovat
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas volím volíš volí volíme volíte volí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
vol volme volte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné volil volila volilo volili volily volila
trpné volen volena voleno voleni voleny volena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný vole volíc volíce

význam

editovat
  1. provádět výběr z několika možností
    • Dostal se svou vinou do mezní situace a byl nucen volit mezi dvěma zly.
  2. vybírat kandidáty ve volbách
    • V letošních komunálních volbách občané volili především nezávislé kandidáty.

překlady

editovat
  1. vybírat z více možností
  2. účastnit se voleb

synonyma

editovat
  1. vybírat
  2. hlasovat

související

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „volit“, s. 719.