amant
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈˀamant]
dělení
editovat- amant
etymologie
editovatZ francouzského amant.
podstatné jméno
editovat- rod mužský životný
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | amant | amanti |
genitiv | amanta | amantů |
dativ | amantu / amantovi | amantům |
akuzativ | amanta | amanty |
vokativ | amante | amanti |
lokál | amantu / amantovi | amantech |
instrumentál | amantem | amanty |
význam
editovat- (v obecném jazyce, hanlivě, zastarale) milenec
- Kdyby žila v době rokoka, kráčel bych s ní kolem potoka, pak bych se sklonil jako amant k ní a říkal tyto verše galantní[1]
synonyma
editovatfrancouzština
editovatvýslovnost
editovatpodstatné jméno
editovat- rod mužský
skloňování
editovatpád \ číslo | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | amant | amants |
význam
editovatsouvisející
editovatlatina
editovatsloveso
editovatvýznam
editovattřetí osoba plurálu indikativu prézentu aktiva slovesa amāre — milují, mají rádi
synonyma
editovatpoznámky
editovat- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-12-16]. Heslo amant.
- ↑ Zdeněk Svěrák - Jaroslav Uhlíř: Vlčí máky