čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈaŋgrɛʃt]

dělení

editovat
  • an-g-rešt

etymologie

editovat

Od 15. století staročesky agrest (víno z nezralých hroznů, nezralé hrozny). Polsky agrest, slovensky egreš přes maďarské egres, srbsky ogrozd/огрозд, vše z italského agresto, vše včetně italštiny stejného významu. V italštině vzniklo z vulgárně latinského *acrestis (kyselý), to z latinského ācer (ostrý), z kterého pochází i české ocet.[1]

varianty

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ angrešt angrešty
genitiv angreštu angreštů
dativ angreštu angreštům
akuzativ angrešt angrešty
vokativ angrešte angrešty
lokál angreštu angreštech
instrumentál angreštem angrešty

význam

editovat
  1. keř s trny a bílými, zelenými, červenými nebo žlutými bobulemi; Ribes uva-crispa, Grossularia uva crispa
  2. plod nebo plody, ovoce angreštu (1)

překlady

editovat
  1. keř
  2. plod

synonyma

editovat
  1. (v botanice) srstka angrešt, srstka obecná, meruzalka srstka
  2. srstka; (nářečně) chlupáč, měchounka, kudlačka, chlupěnka[3]

související

editovat

slovní spojení

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „angrešt“, s. 51.
  2. Slovník nářečí českého jazyka. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, dialektologické oddělení, [cit. 2020-04-15]. Heslo angrešt.
  3. Český jazykový atlas. Díl 2. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0574-9. Heslo „angrešt“, s. 48–51.

externí odkazy

editovat