čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈaŋgrɛʃt]

dělení editovat

  • an-g-rešt

etymologie editovat

Od 15. století staročesky agrest (víno z nezralých hroznů, nezralé hrozny). Polsky agrest, slovensky egreš přes maďarské egres, srbsky ogrozd/огрозд, vše z italského agresto, vše včetně italštiny stejného významu. V italštině vzniklo z vulgárně latinského *acrestis (kyselý), to z latinského ācer (ostrý), z kterého pochází i české ocet.[1]

Nářeční tvary angrejšt, angrešť, angrošt, angreš, angres, agrest, agryst, agrys, agryz, ankrešt, ankreš, engrešt, engreš, ingreš, egreš, egrešt, hankreš, hegreš nebo hegriš[2] mají stejný etymologický základ.

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ angrešt angrešty
genitiv angreštu angreštů
dativ angreštu angreštům
akuzativ angrešt angrešty
vokativ angrešte angrešty
lokál angreštu angreštech
instrumentál angreštem angrešty

význam editovat

  1. keř s trny a bílými, zelenými, červenými nebo žlutými bobulemi; Ribes uva-crispa, Grossularia uva crispa
  2. plod nebo plody, ovoce angreštu (1)

překlady editovat

  1. keř
  2. plod

synonyma editovat

  1. (v botanice) srstka angrešt, srstka obecná, meruzalka srstka, (nářečně) angrejšt, angrešť, angrošt, angreš, angres, agrest, agryst, agrys, agryz, ankrešt, ankreš, engrešt, engreš, ingreš, egreš, egrešt, hankreš, hegreš, hegriš[2]
  2. (nářečně) angrejšt, angrešť, angrošt, angreš, angres, agrest, agryst, agrys, agryz, ankrešt, ankreš, engrešt, engreš, ingreš, egreš, egrešt, hankreš, hegreš, hegriš[2]

související editovat

slovní spojení editovat

poznámky editovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „angrešt“, s. 51.
  2. 2,0 2,1 2,2 Slovník nářečí českého jazyka. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, dialektologické oddělení, [cit. 2020-04-15]. Heslo angrešt.

externí odkazy editovat