- (zastarale, knižně) které, jež
- vyjádření souhlasu
- „Ano, pane,“ přikývl Conley.[1]
- „A nemáte náhodou zítra večer čas?“ – „Ano,“ řekla vesele.
- „Patří Špicberky Norsku?“ – „Myslím, že ano.“
- „Co myslíš, stihla ten vlak?“ – „Možná(,) že ano.“[2]
- Ano, Sněžka je nejvyšší horou Čech i celého Česka.
- (zastarale) dokonce (zesiluje nebo stupňuje význam následujícího větného členu nebo věty)
- Básník tím chtěl ukázat nevyhnutelnost Achilleovu, a jaké neprozřetelnosti, ano zločinu se Agamemnón svým pychem dopustil.[3][4]
- Měl obdržeti Hanka peníze na cestu, ano 4000 rublů ročního platu, důstojenství dvorního rady, dědičné šlechtictví a t. d.[5]
souhlas- afrikánština: ja
- amharština: አዎን
- angličtina: yes
- arabština: نَعَم
- bavorština: jo
- bosenština: da
- bulharština: да
- dánština: ja
- esperanto: jes
- finština: kyllä
- francouzština: oui, si
- grónština: aap
- hebrejština: כֵּן
- chorvatština: da
- islandština: já
- italština: sì
- japonština: はい
- jidiš: יאָ
- katalánština: sí
- latina: ita
- litevština: taip
- lotyština: jā
- lucemburština: jo
- maďarština: igen, de igen
- němčina: ja, doch
- nizozemština: ja
- norština: ja, jo
- polština: tak
- portugalština: sim
- rumunština: da
- ruština: да
- řečtina: ναι
- slovenština: áno
- srbština (cyrilice): да
- srbština (latinka): da
- španělština: sí
- švédština: ja, jo
- tagalština: oo, opo, oho
- turečtina: evet
- ukrajinština: так
- židovská babylonská aramejština: אִין
—
- jo, ba, baže, (nářečně) hej
- ano i, (neutrálně) ba, ba i, dokonce, dokonce i
- ne, nikoliv
- —
| Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
ano
|
anos
|
- rok
- ročník
Článek Ano ve Wikipedii
