bič
Možná hledáte BIC.
čeština
editovatvýslovnost
editovatdělení
editovat- bič
varianty
editovatpodstatné jméno
editovat- rod mužský neživotný
skloňování
editovatvýznam
editovat- náčiní, tvořené tenkým řemenem připevněným k násadě sloužící k pohánění koní nebo dobytka
- Marně lomcují opratě, bič bije vzduch, neuhodí tě, nemá tě, marně lomcují opratě, odkud odešel Bůh.[3]
- (zastarale, studentský slang) jednička (známka ve škole)
- Ona je velká šprtna – měla na vysvědčení vždycky samé biče.
překlady
editovat- náčiní tvořené násadou a řemínkem
- angličtina: whip
- bulharština: бич m
- čínština: 鞭子
- dánština: pisk
- esperanto: vipo
- finština: piiska, ruoska
- francouzština: fouet m
- hebrejština: שׁוֹט m
- italština: frusta ž, nerbo m
- latina: flagellum s
- maďarština: felhúzókötél
- němčina: Peitsche ž
- nizozemština: zweep
- polština: bat m
- portugalština: chicote m, açoite m
- rumunština: bici
- ruština: бич m
- řečtina: μαστίγιο m
- slovenština: bič m
- slovinština: bič m
- španělština: fusta ž, látigo ž
- —
synonyma
editovatsouvisející
editovatfráze a idiomy
editovatslovní spojení
editovatpoznámky
editovat- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo bič.
- ↑ Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „bič“, s. 332–334.
- ↑ Slovník nářečí českého jazyka. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, dialektologické oddělení, [cit. 2022-03-07]. Heslo bič.
- ↑ Jiří Orten: Černý obraz, Praha: Václav Petr, 1947