Pokud writer či crew chtějí, aby je subkultura uznala, jejich jméno musí být „vidět“. Je proto nutné své jméno intenzivně šířit „tagováním“ a „bombením“ své čtvrti nebo města a dopravních prostředků.[1]
„Bombing/bombení ulice“ označuje šíření jména po prostoru města „chromy“, „throw upy“ a „latexy/paintrollers“. Bombing je namířen na co nejfrekventovanější místa a rozměry těchto graffiti forem jsou z důvodu viditelnosti často až několikametrové.[2]
Takiho bombení ulic tehdejší mládež nadchlo a získal si mnoho následovníků, kterými byli převážně teenageři afroamerického a hispánského původu pocházející z těchto chudinských čtvrtí.[3]
Společnost ani státní orgány v té době neměly s bombením a výtvarnými projevy ve veřejném prostoru žádné zkušenosti, což pro sprejery představovalo ideální podmínky.[4]
↑ZACPALOVÁ, Petra. Graffiti a street art v Brně. Brno, 2007. 50 s. Bakalářská diplomová práce. Filosofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce PhDr. Alena Pomajzlová, PhD.. s. 19-20. . Dostupné online.
↑VIĎOURKOVÁ, Karolína. Formování graffiti na Královéhradecku. Brno, 2013. 88 s. Bakalářská diplomová práce. Filosofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce doc. PhDr. Ladislav Kesner, Ph. D.. s. 8. . Dostupné online.
