chasníček
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [xasɲiːt͡ʃɛk]
dělení
editovat- chas-ní-ček
podstatné jméno
editovat- rod mužský životný
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | chasníček | chasníčci / chasníčkové |
genitiv | chasníčka | chasníčků |
dativ | chasníčkovi / chasníčku | chasníčkům |
akuzativ | chasníčka | chasníčky |
vokativ | chasníčku | chasníčci / chasníčkové |
lokál | chasníčkovi / chasníčku | chasníčcích |
instrumentál | chasníčkem | chasníčky |
význam
editovat- (zdrobněle) chasník
- (...) a vešel jsem a tam na chodbě bylo okénko a já jsem tam stál a to okénko bylo tak vysoko, že jsem se musel za prsty zvednout, a tam seděla paní Rajská a povídá: Copak si přejete, chasníčku?, a já jsem řekl, že bych se chtěl pobavit, a tak otevřela (...)[1]
- (nářečně) dítě nebo mladík mužského pohlaví
synonyma
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ HRABAL, Bohumil. Obsluhoval jsem anglického krále. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1990. ISBN 80-202-0142-4. S. 15-16.