čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [xʊmɛlɛɲɪt͡sɛ]

dělení editovat

  • chu-me-le-ni-ce

etymologie editovat

Ze slovesa chumelit a přípony -ice.

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ chumelenice chumelenice
genitiv chumelenice chumelenic
dativ chumelenici chumelenicím
akuzativ chumelenici chumelenice
vokativ chumelenice chumelenice
lokál chumelenici chumelenicích
instrumentál chumelenicí chumelenicemi

význam editovat

  1. husté sněžení
    • Venku zase začínala chumelenice. Taková tichá a nevětrná, ve které se velké pápěry sněhu kolébavě snášely k zemi, takže chumelení bylo tím hustší.[1]
  2. husté sněžení za větru, sněhová bouře
    • Během několika okamžiků se sníh smíchal s prudkým větrem a začala sněhová vánice, neboli chumelenice první třídy.[2]
    • Schylovalo se k prudké horské chumelenici. To pak jde rychle. Zvedne se ostrý vítr, nebe zčerná a sníh se začne sypat.[3]

překlady editovat

  1. husté sněžení
  2. sněhová bouře

synonyma editovat

  1. vánice, metelice
  2. vánice, metelice

související editovat

poznámky editovat

  1. Zvon: týdeník beletristický a literární, Svazek 37. [s.l.] : [s.n.], 1937.
  2. VYDROVÁ, Markéta; KÜHNL, Daniel. Správná parta a tajemství přístavu. [s.l.] : Fragment, Albatros Media a.s., 2009. ISBN 978-80-253-0947-6.
  3. NEFF, Ondřej. Pán moří. [s.l.] : Albatros, 2015. ISBN 978-80-00-03927-5. Kapitola Opat Zatul, s. 120.