češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • dě-da

podstatné jméno (1)Editovat

  • rod mužský životný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ děda dědové
genitiv dědy dědů
dativ dědovi dědům
akuzativ dědu dědy
vokativ dědo dědové
lokál dědovi dědech
instrumentál dědou dědy

významEditovat

  1. (hovorově) otec některého z rodičů
    • Děti jely na prázdniny k dědovi.
  2. (hovorově) starý muž
    • Auto porazilo nějakého dědu.

překladyEditovat

  1. otec některého z rodičů
  2. stařík

synonymaEditovat

  1. děd, dědeček
  2. stařík

souvisejícíEditovat

podstatné jméno (2)Editovat

  • rod mužský životný

významEditovat

  1. genitiv a akuzativ singuláru substantiva děd
    • Poslouchal mlčky zase svého děda, jenž bez přetržky dále mluvil (…)[1]

poznámkyEditovat

  1. Josef Braun: Zašlými věky, povídka U lože mistra z Prachatic