čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • dě-da

podstatné jméno (1)

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ děda dědové
genitiv dědy dědů
dativ dědovi dědům
akuzativ dědu dědy
vokativ dědo dědové
lokál dědovi dědech
instrumentál dědou dědy

význam

editovat
  1. (hovorově) otec některého z rodičů
    • Děti jely na prázdniny k dědovi.
  2. (hovorově) starý muž
    • Auto porazilo nějakého dědu.

překlady

editovat
  1. otec některého z rodičů
  2. stařík

synonyma

editovat
  1. děd, dědeček
  2. stařík

související

editovat

podstatné jméno (2)

editovat
  • rod mužský životný

význam

editovat
  1. genitiv a akuzativ singuláru substantiva děd
    • Poslouchal mlčky zase svého děda, jenž bez přetržky dále mluvil (…)[1]

poznámky

editovat
  1. Josef Braun: Zašlými věky, povídka U lože mistra z Prachatic