| Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
|---|
| nominativ
|
děd
|
dědové
|
|---|
| genitiv
|
děda
|
dědů
|
|---|
| dativ
|
dědu / dědovi
|
dědům
|
|---|
| akuzativ
|
děda
|
dědy
|
|---|
| vokativ
|
děde
|
dědové
|
|---|
| lokál
|
dědu / dědovi
|
dědech
|
|---|
| instrumentál
|
dědem
|
dědy
|
|---|
- otec jednoho z rodičů
- Jeho děd byl vynikajícím houslistou.
- (knižně) (obvykle v plurálu) předek
- Svolavše své plémě, vzdali oběť bohům, vynesli obrazy dědů, a rozžehnavše se s otcovskou půdou, obrátili se na západ slunce, v neznámé končiny.[1]
- (knižně) starý člověk
- domácí bůžek pohanů
- Tu chránili stavení domácí bohové, dědové, duchové předků, jejichž obrazy stály na posvátném místě u ohniště.[1]
otec rodiče- angličtina: grandfather
- arabština: جد m
- bulharština: дядо m
- čínština: 爷爷, 外公
- dánština: bedstefader, farfar, morfar
- francouzština: grand-père m
- hebrejština: סָב m, סָבָא m
- chorvatština: djed
- italština: nonno m
- japonština: お爺さんおじいさん, ojīsan)
- jidiš: זיידע m
- latina: avus m
- maďarština: nagyapa
- němčina: Großvater m
- nizozemština: grootvader
- norština: bestefar, farfar, morfar
- polština: dziad m, dziadek m
- romština: papus m
- ruština: дед m, дедушка m
- řečtina: παππούς
- slovenština: dedo m, dedko m, starý otec m
- staroslověnština: dědъ
- španělština: abuelo m
- švédština: farfar c, morfar c
—
—
—
- děda, dědeček
- předek
- kmet, (neutrálně) stařec, (hanlivě) dědek
- dědek
- bába, babička
- —
- —
- —
- Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2013-04-13]. Heslo děd.
Rozcestník Děd ve Wikipedii
