ochota
čeština Editovat
výslovnost Editovat
- IPA: [ˈʔɔxɔta]
dělení Editovat
- ocho-ta
etymologie Editovat
Praslovanské *ochota je patrně od *chotěti (ze kterého je také odvozeno chtít, chuť či choť) nejasného původu.[1] Srovnej též např. ruské охота či polské ochota. Alternativním vysvětlením (na základě staroruské podoby ochvota) je souvislost se staročeským ochviti („rozněcovat“, „rozpálit“).[2]
podstatné jméno Editovat
- rod ženský
skloňování Editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | ochota | ochoty |
genitiv | ochoty | ochot |
dativ | ochotě | ochotám |
akuzativ | ochotu | ochoty |
vokativ | ochoto | ochoty |
lokál | ochotě | ochotách |
instrumentál | ochotou | ochotami |
význam Editovat
překlady Editovat
- připravenost naplnit požadavky
- angličtina: willingness, readiness
- francouzština: bon vouloir m, promptitude ž, serviabilité ž, complaisance ž
- němčina: Bereitschaft ž, Bereitwilligkeit ž
- polština: ochota ž
- ruština: готовность ž
- slovenština: ochota ž
synonyma Editovat
- vstřícnost, (řidčeji) ochotnost
antonyma Editovat
související Editovat
polština Editovat
výslovnost Editovat
podstatné jméno Editovat
- rod ženský
skloňování Editovat
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | ochota | ochoty |
genitiv | ochoty | ochot |
dativ | ochocie | ochotom |
akuzativ | ochotę | ochoty |
instrumentál | ochotą | ochotami |
lokál | ochocie | ochotach |
vokativ | ochoto | ochoty |
význam Editovat
synonyma Editovat
antonyma Editovat
související Editovat
slovenština Editovat
výslovnost Editovat
- IPA: [ˈʔɔxɔta]
dělení Editovat
- ocho-ta
podstatné jméno Editovat
- rod ženský
skloňování Editovat
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | ochota | ochoty |
genitiv | ochoty | ochôt |
dativ | ochote | ochotám |
akuzativ | ochotu | ochoty |
lokál | ochote | ochotách |
instrumentál | ochotou | ochotami |
význam Editovat
antonyma Editovat
související Editovat
poznámky Editovat
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „ochota“
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „ochota“, s. 411.