dativ
češtinaEditovat
výslovnostEditovat
- IPA: [datɪf]
děleníEditovat
- da-tiv
etymologieEditovat
Z latinského casus dativus („pád dávající“) od dare = dát.[1]
podstatné jménoEditovat
- rod mužský neživotný
skloňováníEditovat
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | dativ | dativy |
genitiv | dativu | dativů |
dativ | dativu | dativům |
akuzativ | dativ | dativy |
vokativ | dative | dativy |
lokál | dativu | dativech |
instrumentál | dativem | dativy |
významEditovat
překladyEditovat
- mluvnický pád
- angličtina: dative
- finština: datiivi
- francouzština: datif m
- italština: dativo m
- latina: casus dativus
- limburština: datief
- mongolština: өгөх оршихын тийн ялгал
- němčina: Dativ m
- polština: celownik m, dativus m, datiwus m
- ruština: дательный падеж m, дательный m
- řečtina: δοτική ž, δοτική πτώση ž
- slovenština: datív m
- vietnamština: tặng cách
- žemaitština: naudėninks
synonymaEditovat
souvisejícíEditovat
poznámkyEditovat
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „dativ“, s. 122.
externí odkazyEditovat
- Encyklopedický článek Dativ ve Wikipedii