capere
latina
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈka.pe.re] (klasická restituovaná)
- IPA: [ˈka.pɛ.rɛ] (středoevropská)
- IPA: [ˈka.pe.re] (vatikánská)
varianty
editovat- capĕre
etymologie
editovatOdvozeno z protoindoevropského kořene *kap- „uchopit, sevřít“.[1]
sloveso
editovat- smíšené, tzv. kolísající 3. konjugace (souhláskové přecházející v i-kmeny)
- tranzitivní
- "-e-" je zde krátké, prothetické
časování
editovat| Čas | Osoba | Aktivum | Pasivum |
|---|---|---|---|
| Infinitiv | – | capere | capī |
| Prézens sg. | 1. | capiō | capior |
| 2. | capis | caperis | |
| 3. | capit | capitur | |
| Prézens pl. | 1. | capimus | capimur |
| 2. | capitis | capiminī | |
| 3. | capiunt | capiuntur | |
| Imperativ sg. | 2. | cape! | – |
| Imperativ pl.. | 2. | capite! | – |
| Imperfektum sg. | 1. | capiēbam | capiēbar |
| 2. | capiēbās | capiēbāris | |
| 3. | capiēbat | capiēbātur | |
| Imperfektum pl. | 1. | capiēbāmus | capiēbāmur |
| 2. | capiēbātis | capiēbāminī | |
| 3. | capiēbant | capiēbantur | |
| Futurum sg. (první) | 1. | capiam | capiar |
| 2. | capiēs | capiēris | |
| 3. | capiet | capiētur | |
| Futurum pl. (první) | 1. | capiēmus | capiēmur |
| 2. | capiētis | capiēminī | |
| 3. | capient | capientur | |
| Konjunktiv imperfekta sg. | 1. | caperem | caperer |
| 2. | caperēs | caperēris | |
| 3. | caperet | caperētur | |
| Konjunktiv imperfekta pl. | 1. | caperēmus | caperēmur |
| 2. | caperētis | caperēminī | |
| 3. | caperent | caperentur | |
| Konjunktiv prézenta sg. | 1. | capiam | capiar |
| 2. | capiās | capiāris | |
| 3. | capiat | capiātur | |
| Konjunktiv prézenta pl. | 1. | capiāmus | capiāmur |
| 2. | capiātis | capiāminī | |
| 3. | capiant | capiantur |