pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
družba
|
družbové
|
genitiv
|
družby
|
družbů
|
dativ
|
družbovi
|
družbům
|
akuzativ
|
družbu
|
družby
|
vokativ
|
družbo
|
družbové
|
lokál
|
družbovi
|
družbech
|
instrumentál
|
družbou
|
družby
|
- společník doprovázející ženicha, nevěstu nebo družičku na svatbě
- Za družbu mu šel syn z prvního manželství.
- Po oddavkách v kostele, kde jsem byl jako družba nevěsty, vypukla svatební hostina.
- (dříve) zprostředkovatel sňatků
- Družba chodíval se ženichem navštívit rodiče budoucí nevěsty.
- mládenec (na svatbě),[1] (neutrálně) svědek (na svatbě)
- (dříve, neutrálně) dohazovač
Z ruského drúžba (дружба) – přátelství. Srovnej např. též lotyšské draudzība.
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
družba
|
družby
|
genitiv
|
družby
|
družeb
|
dativ
|
družbě
|
družbám
|
akuzativ
|
družbu
|
družby
|
vokativ
|
družbo
|
družby
|
lokál
|
družbě
|
družbách
|
instrumentál
|
družbou
|
družbami
|
- partnerství institucí, měst a podobně
- (dříve) přátelský kontakt, spojenectví, přátelství mezi komunistickými státy
- Rozcestník Družba ve Wikipedii