dynovačka

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈdɪ.nɔ.vat͡ʃ.ka]

dělení

• dy-no-vač-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dynovačka	dynovačky
genitiv	dynovačky	dynovaček
dativ	dynovačce	dynovačkám
akuzativ	dynovačku	dynovačky
vokativ	dynovačko	dynovačky
lokál	dynovačce	dynovačkách
instrumentál	dynovačkou	dynovačkami

význam

1. (nářečně) velikonoční pomlázka (svazek proutků ke šlehání)
   • Přišel jako svatoušek, přál „šťastné a veselé hody“, pod kabátem měl ale schovanou vrbovou dynovačku; tu najednou s ušklíbnutím vytáhl a začal ženské šlehat.

synonyma

1. (neutrálně) pomlázka; (nářečně) mrzkouz, dingus, binovačka, žila, žíla, žilka, pamihod, pamihoda, šlehačka, mrskačka, mrskáč, důtky, metla, tatar, kyčka, karabáč, hodovačka, prut, karabina, kocar, metla, korbáč

související

• dynovat