elativ
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈʔɛlatɪf]
dělení editovat
- ela-tiv
etymologie editovat
Z novolatinského ēlātīvus, které je přes supinový kmen odvozeno od slovesa ēferre — odnášet pryč; vynášet.
podstatné jméno editovat
- rod mužský neživotný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | elativ | elativy |
| genitiv | elativu | elativů |
| dativ | elativu | elativům |
| akuzativ | elativ | elativy |
| vokativ | elative | elativy |
| lokál | elativu | elativech |
| instrumentál | elativem | elativy |
význam editovat
- (v jazykovědě) tzv. superlativ absolutní — stupeň adjektiva či příslovce vyjadřující svrchovanou míru vlastnosti, aniž by porovnával s ostatními
- (v jazykovědě) (v ugrofinských jazycích) mluvnický pád podstatného jména, který vyjadřuje "z místa pryč"
překlady editovat
- stupeň přídavného jména
- arabština: اسم_التفضيل
- němčina: Elativ m
- nizozemština: elatief m
- lokační pád v maďarštině, finštině a estonštině
- angličtina: elative case
- finština: elatiivi
související editovat
externí odkazy editovat
Článek Elativ ve Wikipedii
