húlava
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ɦuːlava]
dělení
editovat- hú-la-va
etymologie
editovatMeteorologický pojem zavedl v roce 1920 profesor Gregor, jenž jej převzal z východomoravského nářečí.[1]
podstatné jméno
editovat- rod ženský
skloňování
editovat| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | húlava | húlavy |
| genitiv | húlavy | húlav |
| dativ | húlavě | húlavám |
| akuzativ | húlavu | húlavy |
| vokativ | húlavo | húlavy |
| lokál | húlavě | húlavách |
| instrumentál | húlavou | húlavami |
význam
editovat- (v meteorologii) krátkodobý náraz větru, doprovázený silnou bouřkou a deštěm
- (oblastně, nářečně) (na východní Moravě) přeháňka, mrholení, dešťový mrak
překlady
editovat- náraz větru doprovázený prudkou bouřkou
- angličtina: squall
- finština: ukkoskuuro
- francouzština: rafale ž, grain m
- islandština: él s
- italština: burrasca ž, bufera m
- litevština: umaras m, škvalas m
- němčina: Bö ž
- polština: szkwał m
- ruština: шквал m
- řečtina: ριπαίος άνεμος
- španělština: chubasco m, borrasca ž
- švédština: kastby, stormby
- žemaitština: bongs m
- —
synonyma
editovat- —
- hulava
poznámky
editovat- ↑ MUNZAR, Jan, a kolektiv Malý průvodce meteorologií. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1989. 247 s. (Malé encyklopedie; sv. 21.) Heslo „húlava“, s. 69.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2013-09-15]. Heslo húlava.