bouřka

čeština

výslovnost

• IPA: [bɔʊ̯r̝̊ka]

dělení

• bouř-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	bouřka	bouřky
genitiv	bouřky	bouřek
dativ	bouřce	bouřkám
akuzativ	bouřku	bouřky
vokativ	bouřko	bouřky
lokál	bouřce	bouřkách
instrumentál	bouřkou	bouřkami

význam

1. (v meteorologii) soubor elektrických, optických a akustických jevů vznikajících mezi oblaky navzájem nebo mezi oblaky a zemí
   • Od hor se blížila bouřka.
2. (zastarale) klobouk půlkulového tvaru s kulatou krempou
   • Narazil jsem si svoji bouřku ještě více do čela.

překlady

1. meteorologické jevy

   • angličtina: thunderstorm
   • čínština: 雷暴
   • francouzština: orage m
   • italština: temporale m
   • japonština: 雷雨
   • němčina: Gewitter s
   • nizozemština: onweer s
   • norština: tordenvær
   • polština: burza ž
   • ruština: гроза ž
   • slovenština: búrka ž
   • švédština: åska c
2. —

synonyma

1. —
2. buřinka

související

• bouře
• bouřkový
• bouřkový oblak

externí odkazy

• Článek Bouřka ve Wikipedii
• Téma Bouřka ve Wikicitátech