hrdlo
čeština
editovatvýslovnost
editovatdělení
editovat- hr-d-lo
etymologie
editovatVšeslovanské. Polské gardło, ruské горло (gorlo), srbochorvatské гр̏ло (gȑlo). Praslovanské *gъrdlo má nejblíže k litevskému gurklŷs – vole, ohryzek (v krku), staropruskému gurcle – hrdlo, vše z indoevropského *gwr̥-tlo-, podobný útvar je řecké βάραθρον (barathron) – propast, doupě. Východiskem je indoevropské *gwer- – požírat, pohlcovat, k němuž viz žrát.[1]
podstatné jméno
editovat- rod střední
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | hrdlo | hrdla |
genitiv | hrdla | hrdel |
dativ | hrdlu | hrdlům |
akuzativ | hrdlo | hrdla |
vokativ | hrdlo | hrdla |
lokál | hrdle / hrdlu | hrdlech |
instrumentál | hrdlem | hrdly |
význam
editovat- zadní část dutiny ústní a přední část krku
- V hrdle se mi vzpříčila rybí kost.
- (přeneseně) život
- Jestli, princi, Zlatovlásku nevysvobodíš, přijdeš o hrdlo.
- útvar nebo předmět podobný hrdlu (1)
- Protože neměli otvírák, urazili láhvi hrdlo.
- děložní hrdlo
překlady
editovat- část krku
- angličtina: throat, (hovorově) gullet
- francouzština: gorge ž
- italština: gola ž
- latina: fauces ž pomn.
- litevština: gerklė ž, (v nářečí dzūků) koserė ž
- němčina: Kehle ž, Hals m
- polština: gardło s
- romština: kirlo m, girgaňis m
- ruština: горло s
- řečtina: λαιμός m
- slovenština: hrdlo s
- staroslověnština: въіꙗ ž
- španělština: garganta ž
- život
- němčina: Kragen m
- —
synonyma
editovatsouvisející
editovatfráze a idiomy
editovatpoznámky
editovat- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „hrdlo“, s. 214.