čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • hr-d-lo

etymologie editovat

Všeslovanské. Polské gardło, ruské горло (gorlo), srbochorvatské гр̏ло (gȑlo). Praslovanské *gъrdlo má nejblíže k litevskému gurklŷsvole, ohryzek (v krku), staropruskému gurclehrdlo, vše z indoevropského *gwr̥-tlo-, podobný útvar je řecké βάραθρον (barathron) – propast, doupě. Východiskem je indoevropské *gwer-požírat, pohlcovat, k němuž viz žrát.[1]

podstatné jméno editovat

  • rod střední

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ hrdlo hrdla
genitiv hrdla hrdel
dativ hrdlu hrdlům
akuzativ hrdlo hrdla
vokativ hrdlo hrdla
lokál hrdle / hrdlu hrdlech
instrumentál hrdlem hrdly

význam editovat

  1. zadní část dutiny ústní a přední část krku
    • V hrdle se mi vzpříčila rybí kost.
  2. (přeneseně) život
    • Jestli, princi, Zlatovlásku nevysvobodíš, přijdeš o hrdlo.
  3. útvar nebo předmět podobný hrdlu (1)
    • Protože neměli otvírák, urazili láhvi hrdlo.
    • děložní hrdlo

překlady editovat

  1. část krku
  2. život

synonyma editovat

  1. chřtán, jícen

související editovat

fráze a idiomy editovat

poznámky editovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „hrdlo“, s. 214.

externí odkazy editovat

  •   Rozcestník Hrdlo ve Wikipedii