čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [kr̝̊ɪvɟɪt]

dělení editovat

  • křiv-dit

etymologie editovat

Utvořeno od křivda, které pochází od křivý.

sloveso editovat

  • intranzitivní
  • nedokonavé

varianty editovat

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas křivdím křivdíš křivdí křivdíme křivdíte křivdí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
křivdi křivděme křivděte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné křivdil křivdila křivdilo křivdili křivdily křivdila
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný křivdě křivdíc křivdíce

význam editovat

  1. být nespravedlivý, působit někomu křivdu
    • Manželé Lojkovic snad zůstavili u lože nebožtíkova dojem lidí lakotných. A křivdili bychom jim, kdy bychom je za lakotné prohlásili. Vítězslav Hálek:[1]
    • „Jsi o králevice příliš starostliv a proto jen Její Milosti císařovně křivdíš. Jest to máti milostná![2]

překlady editovat

  1. působit křivdu

synonyma editovat

  1. ubližovat, dopouštět se bezpráví

související editovat

poznámky editovat

  1. s:Na vejminku/IV., Praha 1872
  2. Karel Václav Rais: Z Karlštejna, Praha 1888

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-02-27]. Heslo křivdit.