čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • ka-š-lat

sloveso

editovat
  • nedokonavé
  • intranzitivní nebo tranzitivní

varianty

editovat

časování

editovat
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas kašlu kašleš kašle kašleme kašlete kašlou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
kašli / kašlej kašleme / kašlejme kašlete / kašlejte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné kašlal kašlala kašlalo kašlali kašlaly kašlala
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný kašlaje kašlajíc kašlajíce

význam

editovat
  1. (intranzitiv.) vydávat kašel
  2. (tranzitivně) vypuzovat kašláním
    • Měl pokročilé souchotiny a šlo to s ním rychle s kopce. Na konci léta kašlal krev a před vánocemi už bylo po něm.
  3. (hovorově) (kašlat na + akuzativ) ignorovat, úmyslně se něčím nezabývat
    • „(...) Dobře, že jdete, pane doktore. To bude vynikající způsob, jak upevnit v budoucnu zvířatům zdraví.“ Jenže pan doktor řekne: „Mě budoucnost nezajímá, na budoucnost já kašlu, ano, kašlu, protože je tady jedna malá chudinka, která potřebuje upevnit zdraví nikoliv v budoucnu, ale hned. Je to Mášeňka Outloňová.“[1]

překlady

editovat
  1. vydávat kašel
  2. vykašlávat
  3. ignorovat

synonyma

editovat
  1. vykašlávat
  2. vykvajznout se, (vulgárně, expresivně) prcat, srát, prdět, mrdat, jebat

související

editovat

slovní spojení

editovat

poznámky

editovat
  1. Miloš Macourek: Žofka ředitelkou zoologické zahrady (Jak Žofka potrestala dva surovce)

poznámky

editovat