kabriolet

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [kabrɪɔlɛt]

děleníEditovat

  • ka-b-rio-let

etymologieEditovat

Převzato z francouzského cabriolet.[1]

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský neživotný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ kabriolet kabriolety
genitiv kabrioletu kabrioletů
dativ kabrioletu kabrioletům
akuzativ kabriolet kabriolety
vokativ kabriolete kabriolety
lokál kabrioletu kabrioletech
instrumentál kabrioletem kabriolety

významEditovat

  1. (dříve) dvoukolový vozík tažený koňmi[1]
    • Kabriolet se ovšem porouchal, kůň zaplatil svoji bujnost četnými odřeninami, ale několik skudů vše zas náležitě vyrovnalo.[2]
  2. typ automobilu se skládací střechou[1]

překladyEditovat

  1. typ automobilu

poznámkyEditovat

  1. 1,0 1,1 1,2 MACHÁČKOVÁ, Eva. Názvy automobilů. Naše řeč, 1980, roč. 63, čís. 3. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. František Kvapil: Ženy a milenky slovanských básníků, Słowacki ve Florencii