kolečko
češtinaEditovat
výslovnostEditovat
- IPA: [kɔlɛt͡ʃkɔ]
děleníEditovat
- ko-leč-ko
variantyEditovat
- (nářečně) kolečka
podstatné jménoEditovat
- rod střední
skloňováníEditovat
| pád \ číslo | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | kolečko | kolečka |
| genitiv | kolečka | koleček |
| dativ | kolečku | kolečkům |
| akuzativ | kolečko | kolečka |
| vokativ | kolečko | kolečka |
| lokál | kolečku | kolečkách |
| instrumentál | kolečkem | kolečky |
významEditovat
- malé kolo
- kolečko salámu, ozubené kolečko
- dopravní nářadí s jedním kolem a dvěma držadly
- Vytlačil na lešení ještě jedno kolečko cihel, než se starý Liprcaj vrátil.[1]
- vyzkoušení různých činností
- V případě manažerských pozic využívají některé firmy takzvané "kolečko", kdy pracovník v týdenních nebo cyklech poznává všechny provozy podniku.[2]
překladyEditovat
- dopravní nářadí
- angličtina: wheelbarrow
- francouzština: brouette ž
- italština: carretto m
- němčina: Schubkarre ž
- němčina (švýcarská): Karette ž
- nizozemština: kruiwagen m
- polština: taczka ž
- ruština: тачка ž
- slovenština: fúrik m
- španělština: carretilla ž
- —
synonymaEditovat
- –
- (nářečně) kotouč, táčky, radvanec, kolec, šajbtruhla, kortouč, kolmaha, korba, korbice, kolca, samokol, káry, tůčko, lubárna, trakař[3]
- –
souvisejícíEditovat
fráze a idiomyEditovat
poznámkyEditovat
- ↑ Karel Matěj Čapek-Chod: Kašpar Lén
- ↑ Adaptace - nástup do zaměstnání
- ↑ Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „kolečko na vožení hlíny“, s. 376–380.