koncový

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔnt͡sɔviː]

dělení

• kon-co-vý

přídavné jméno

• tvrdé
• nestupňovatelné

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	koncový	koncový	koncová	koncové	koncoví	koncové	koncové	koncová
genitiv	koncového	koncového	koncové	koncového	koncových	koncových	koncových	koncových
dativ	koncovému	koncovému	koncové	koncovému	koncovým	koncovým	koncovým	koncovým
akuzativ	koncového	koncový	koncovou	koncové	koncové	koncové	koncové	koncová
vokativ	koncový	koncový	koncová	koncové	koncoví	koncové	koncové	koncová
lokál	koncovém	koncovém	koncové	koncovém	koncových	koncových	koncových	koncových
instrumentál	koncovým	koncovým	koncovou	koncovým	koncovými	koncovými	koncovými	koncovými

význam

1. související s koncem (místem)

antonyma

1. čelní, přední

související

• konec
• končit
• konečný
• koncovka

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2020-11-23]. Heslo koncový.