koncovka

Možná hledáte końcówka.

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔnt͡sɔfka]

dělení

• kon-cov-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	koncovka	koncovky
genitiv	koncovky	koncovek
dativ	koncovce	koncovkám
akuzativ	koncovku	koncovky
vokativ	koncovko	koncovky
lokál	koncovce	koncovkách
instrumentál	koncovkou	koncovkami

význam

1. koncová část slova, která se při ohýbání mění
2. zakončení šachové hry
3. součástka umístěná na kraji dílu

překlady

1. konec slova

   • angličtina: ending
   • francouzština: terminaison ž
   • italština: desinenza ž
   • němčina: Endung ž
   • polština: końcówka ž
   • řečtina: κατάληξη ž
   • slovenština: koncovka ž
2. zakončení hry

   • němčina: Endspiel s
   • slovenština: koncovka ž
3. • slovenština: koncovka ž

synonyma

1. sufix
2. —
3. —

související

• koncovkový

externí odkazy

• Rozcestník Koncovka ve Wikipedii