Možná hledáte kredens.

čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [krɛdɛnt͡s]

dělení editovat

  • kre-denc

etymologie editovat

Z latinského credentia („víra“), odkud vzniklo např. i italské credenza („víra, důvěra“). Ve středověku panovníci nechávali ochutnávat pokrmy a nápoje dříve, než je sami požívali; přenesením významu se slovem credentia kromě ubezpečení, že pokrmy otrávené nejsou, označovalo i samotné ochutnávání, ve staré češtině označované slovesem kredencovati.[1] Z toho se později vyvinul význam „servírovací stolek“ a z něj pak dnešní „skříň na nádobí či potraviny“.[2]

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný nebo ženský

skloňování (1) editovat

  • řidčeji, rod mužský neživotný
pád \ číslo jednotné množné
nominativ kredenc kredence
genitiv kredence kredenců
dativ kredenci kredencům
akuzativ kredenc kredence
vokativ kredenci kredence
lokál kredenci kredencích
instrumentál kredencem kredenci

skloňování (2) editovat

  • častěji, rod ženský
pád \ číslo jednotné množné
nominativ kredenc kredence
genitiv kredence kredencí
dativ kredenci kredencím
akuzativ kredenc kredence
vokativ kredenci kredence
lokál kredenci kredencích
instrumentál kredencí kredencemi

význam editovat

  1. kuchyňská skříň na nádobí
    • Několikrát šlehnul jeho zrak obloukem ku kredenci, u níž seděl pan štábní lékař.[3]
  2. (zastarale) bufet, rychlé občerstvení
  3. (církevní) postranní stolek na nádoby poblíž oltáře
  4. (archaicky) ochutnání pokrmů s cílem vyloučit, že jsou otrávené
  5. (archaicky) nádobí

překlady editovat

  1. kuchyňská skříň

synonyma editovat

  1. příborník
  2. bistro

související editovat

poznámky editovat

  1. L., R.. Kredenc. Naše řeč, 1921, roč. 5, čís. 8, s. 251. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „kredenc“
  3. Jan Neruda: Povídky malostranské, povídka Pan Ryšánek a pan Schlegl

externí odkazy editovat