čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈlaːtɛr̝ɪt]

dělení editovat

  • lá-te-řit

sloveso editovat

  • intranzitivní
  • nedokonavé

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas láteřím láteříš láteří láteříme láteříte láteří
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
láteř láteřme láteřte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné láteřil láteřila láteřilo láteřili láteřily láteřila
trpné láteřen láteřena láteřeno láteřeni láteřeny láteřena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný láteře láteříc láteříce

význam editovat

  1. (knižně) vyjadřovat své bouřlivé emoce (zejména vztek) zesílením hlasu a ostrými, nevybíravými slovy
    • Když vrátil se hoch s plnou kapsou a snad i s naplněnou mošnou, vždy dostalo se mu od kmotra vlídného přijetí. Však časem přišel Bartoloměj mezi lidi nevlídné aneb chudobné, kteří místo dárků odbývali ho úsečným „Naděl Pán Bůh!“ Tu bývalo zle. Kmotr láteřil, nazýval hocha darmochlebem a zaříkal se, že, stane-li se to ještě jednou, bez milosti ho vyžene.[1]
    • V oddechovém parku se konala porada v cirkuse, jak vytáhnout ze žebříku Kaučukovou Lou? když se chudák proplétala s chorou páteří, uprostřed jí v zádech ruplo, direktor láteří. Hadí žena řkla: „Dost! Sama vím, co je má povinnost, nerozřežou žebřík vinou...“[2]
    • Rozveselen vracel jsem se před večerem domů, abych se připravil na večerní představení v cirkusu. Doma však bylo rozčarování. Paní Martiniová zle láteřila, vyčítala svému choti, že ji podvádí, a dobrý můj učitel, který zachovával dlouho klid, který se nikdy v baletu nerozčilil, ač byl vždy při cvičení velmi přísný, nezdržel se tenkrát a po několika slovních výčitkách vyťal ženě políček.[3]

synonyma editovat

  1. klít, nadávat, hartusit, lát, zuřit, rozčilovat se

související editovat

poznámky editovat