marmyška

čeština

výslovnost

IPA: [marmɪʃka]

dělení

mar-myš-ka

etymologie

Přejato ústní cestou z ruského мормышка téhož významu, odvozeného od názvu drobného korýše мормыш (latinsky Gammarus pulex, česky blešivec), jehož pohyb nápadně připomíná styl vedení této rybářské nástrahy.^[1]^[2]

podstatné jméno

rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	marmyška	marmyšky
genitiv	marmyšky	marmyšek
dativ	marmyšce	marmyškám
akuzativ	marmyšku	marmyšky
vokativ	marmyško	marmyšky
lokál	marmyšce	marmyškách
instrumentál	marmyškou	marmyškami

význam

menší kovová rybářská nástraha zploštělého podlouhlého tvaru s jedním háčkem pro návnadu a otvorem uprostřed pro vlasec^[3]

poznámky

↑ UHLÍŘOVÁ, Ludmila. Marmyška. Naše řeč, 2003, roč. 86, čís. 5, s. 270–271. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
↑ Bol'šaja sovetskaja enciklopedija. Sv. 28 Mnogonožki-Mjatlik. 2. vydání. Moskva: Gosudarstvennoje naučnoje izdatel'stvo, 1954. Heslo „МОРМЫ́ШКА“, s. 306.
↑ POKORNÝ, Josef, a kol. Velký encyklopedický rybářský slovník. Plzeň: Fraus, 2004. ISBN 80-7238-117-2. Heslo „marmyška“, s. 203.

[1] UHLÍŘOVÁ, Ludmila. Marmyška. Naše řeč, 2003, roč. 86, čís. 5, s. 270–271. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

[2] Bol'šaja sovetskaja enciklopedija. Sv. 28 Mnogonožki-Mjatlik. 2. vydání. Moskva: Gosudarstvennoje naučnoje izdatel'stvo, 1954. Heslo „МОРМЫ́ШКА“, s. 306.

[3] POKORNÝ, Josef, a kol. Velký encyklopedický rybářský slovník. Plzeň: Fraus, 2004. ISBN 80-7238-117-2. Heslo „marmyška“, s. 203.

[1]

[2]

[3]