Háček se v češtině vyvinul z tečky nad měkkými souhláskami, která nahradila starší řešení – spřežky.
Háček má dvě různé grafické podoby: obvykle má klínový tvar a je umístěný přímo nad písmenem (ˇ), ale u písmen ď, ť se zapisuje jinak – vypadá téměř jako apostrof připojený k písmenu z pravé strany.[1]
Ten nápad zajet za nimi na návštěvu je dobrý, což o to, ale má (to) jeden háček: rozbilo se nám auto.
„Živého či mrtvého Jožina kdo přivede, tomu já dám za ženu dceru a půl JZD.“ Říkám: „Dej mi předsedo letadlo a prášek, Jožina ti přivedu, nevidím v tom háček.“[2]