min
mezijazykovéEditovat
značkaEditovat
významEditovat
češtinaEditovat
výslovnostEditovat
- IPA: [mɪn]
děleníEditovat
- min
podstatné jméno (1)Editovat
- rod mužský neživotný
skloňováníEditovat
pád \ číslo | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | min | miny |
genitiv | minu | minů |
dativ | minu | minům |
akuzativ | min | miny |
vokativ | mine | miny |
lokál | minu | minech |
instrumentál | minem | miny |
významEditovat
překladyEditovat
souvisejícíEditovat
podstatné jméno (2)Editovat
- rod ženský
významEditovat
- genitiv plurálu substantiva mina
- Cestu lemovaly zátarasy a stovky skrytých min.
esperantoEditovat
zájmenoEditovat
významEditovat
- akuzativ zájmena mi
polštinaEditovat
podstatné jménoEditovat
- rod ženský
významEditovat
- genitiv plurálu substantiva mina
švédštinaEditovat
podstatné jménoEditovat
- rod společný
výslovnostEditovat
- IPA: [miːn]
skloňováníEditovat
Substantivum (i) | singulár | plurál | ||
---|---|---|---|---|
neurč. | urč. | neurč. | urč. | |
nominativ | min | minen | miner | minerna |
genitiv | mins | minens | miners | minernas |
významEditovat
- výraz (ve tváři)
zájmenoEditovat
- přivlastňovací
výslovnostEditovat
- IPA: [mɪnː]
skloňováníEditovat
(i) Číslo | singulár | plurál |
---|---|---|
Rod | ||
společný | min | mina |
střední | mitt |
významEditovat
poznámkyEditovat
- ↑ ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda. 4., v Karolinu 2. vyd. Praha : Karolinum, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-246-1946-0. S. 354.