min
mezijazykové editovat
značka editovat
význam editovat
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [mɪn]
dělení editovat
- min
podstatné jméno (1) editovat
- rod mužský neživotný
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | min | miny |
genitiv | minu | minů |
dativ | minu | minům |
akuzativ | min | miny |
vokativ | mine | miny |
lokál | minu | minech |
instrumentál | minem | miny |
význam editovat
překlady editovat
související editovat
podstatné jméno (2) editovat
- rod ženský
význam editovat
- genitiv plurálu substantiva mina
- Cestu lemovaly zátarasy a stovky skrytých min.
esperanto editovat
zájmeno editovat
význam editovat
- akuzativ zájmena mi
polština editovat
podstatné jméno editovat
- rod ženský
význam editovat
- genitiv plurálu substantiva mina
švédština editovat
podstatné jméno editovat
- rod společný
výslovnost editovat
- IPA: [miːn]
skloňování editovat
Substantivum (i) | singulár | plurál | ||
---|---|---|---|---|
neurč. | urč. | neurč. | urč. | |
nominativ | min | minen | miner | minerna |
genitiv | mins | minens | miners | minernas |
význam editovat
- výraz (ve tváři)
zájmeno editovat
- přivlastňovací
výslovnost editovat
- IPA: [mɪnː]
skloňování editovat
(i) Číslo | singulár | plurál |
---|---|---|
Rod | ||
společný | min | mina |
střední | mitt |
význam editovat
poznámky editovat
- ↑ ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda. 4., v Karolinu 2. vyd. Praha : Karolinum, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-246-1946-0. S. 354.