Možná hledáte mín, miň, míň, miń, min., Min. nebo MIN.

mezijazykové

editovat

značka

editovat

význam

editovat
  1. minuta
  2. minimum, minimální

čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • min

podstatné jméno (1)

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ min miny
genitiv minu minů
dativ minu minům
akuzativ min miny
vokativ mine miny
lokál minu minech
instrumentál minem miny

význam

editovat
  1. jeden z dialektů čínštiny[1]

překlady

editovat

související

editovat

podstatné jméno (2)

editovat
  • rod ženský

význam

editovat
  1. genitiv plurálu substantiva mina
    • Cestu lemovaly zátarasy a stovky skrytých min.

esperanto

editovat

zájmeno

editovat

význam

editovat
  1. akuzativ zájmena mi

polština

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

význam

editovat
  1. genitiv plurálu substantiva mina

švédština

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod společný

výslovnost

editovat

skloňování

editovat
Substantivum (i) singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
nominativ min minen miner minerna
genitiv mins minens miners minernas

význam

editovat
  1. výraz (ve tváři)

zájmeno

editovat
  • přivlastňovací

výslovnost

editovat

skloňování

editovat
(i) Číslo singulár plurál
Rod
společný min mina
střední mitt

význam

editovat
  1. můj
  2. (místo zvratného zájmena) svůj
    • Jag ser min bil. – Vidím své auto

poznámky

editovat
  1. ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda. 4., v Karolinu 2. vyd. Praha : Karolinum, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-246-1946-0. S. 354.