Možná hledáte mín, miň, míň, miń, min., Min. nebo MIN.

mezijazykové editovat

značka editovat

význam editovat

  1. minuta
  2. minimum, minimální

čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • min

podstatné jméno (1) editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ min miny
genitiv minu minů
dativ minu minům
akuzativ min miny
vokativ mine miny
lokál minu minech
instrumentál minem miny

význam editovat

  1. jeden z dialektů čínštiny[1]

překlady editovat

související editovat

podstatné jméno (2) editovat

  • rod ženský

význam editovat

  1. genitiv plurálu substantiva mina
    • Cestu lemovaly zátarasy a stovky skrytých min.

esperanto editovat

zájmeno editovat

význam editovat

  1. akuzativ zájmena mi

polština editovat

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

význam editovat

  1. genitiv plurálu substantiva mina

švédština editovat

podstatné jméno editovat

  • rod společný

výslovnost editovat

skloňování editovat

Substantivum (i) singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
nominativ min minen miner minerna
genitiv mins minens miners minernas

význam editovat

  1. výraz (ve tváři)

zájmeno editovat

  • přivlastňovací

výslovnost editovat

skloňování editovat

(i) Číslo singulár plurál
Rod
společný min mina
střední mitt

význam editovat

  1. můj
  2. (místo zvratného zájmena) svůj
    • Jag ser min bil. – Vidím své auto

poznámky editovat

  1. ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda. 4., v Karolinu 2. vyd. Praha : Karolinum, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-246-1946-0. S. 354.