Možná hledáte mín, miň, míň, miń, min., Min. nebo MIN.

mezijazykovéEditovat

značkaEditovat

významEditovat

  1. minuta
  2. minimum, minimální

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • min

podstatné jméno (1)Editovat

  • rod mužský neživotný

skloňováníEditovat

pád \ číslo singulár plurál
nominativ min miny
genitiv minu minů
dativ minu minům
akuzativ min miny
vokativ mine miny
lokál minu minech
instrumentál minem miny

významEditovat

  1. jeden z dialektů čínštiny[1]

překladyEditovat

souvisejícíEditovat

podstatné jméno (2)Editovat

  • rod ženský

významEditovat

  1. genitiv plurálu substantiva mina
    • Cestu lemovaly zátarasy a stovky skrytých min.

esperantoEditovat

zájmenoEditovat

významEditovat

  1. akuzativ zájmena mi

polštinaEditovat

podstatné jménoEditovat

  • rod ženský

významEditovat

  1. genitiv plurálu substantiva mina

švédštinaEditovat

podstatné jménoEditovat

  • rod společný

výslovnostEditovat

skloňováníEditovat

Substantivum (i) singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
nominativ min minen miner minerna
genitiv mins minens miners minernas

významEditovat

  1. výraz (ve tváři)

zájmenoEditovat

  • přivlastňovací

výslovnostEditovat

skloňováníEditovat

(i) Číslo singulár plurál
Rod
společný min mina
střední mitt

významEditovat

  1. můj
  2. (místo zvratného zájmena) svůj
    • Jag ser min bil. – Vidím své auto

poznámkyEditovat

  1. ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda. 4., v Karolinu 2. vyd. Praha : Karolinum, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-246-1946-0. S. 354.