nástavba

čeština

výslovnost

• IPA: [naːstavba]

dělení

• ná-stav-ba

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	nástavba	nástavby
genitiv	nástavby	nástaveb
dativ	nástavbě	nástavbám
akuzativ	nástavbu	nástavby
vokativ	nástavbo	nástavby
lokál	nástavbě	nástavbách
instrumentál	nástavbou	nástavbami

význam

1. část stavby, kterou se zvýšila nebo je právě zvyšována již hotová stavba
2. návazné (vyšší) studium u některých škol, zejména středních

synonyma

1. nadstavba
2. —

související

• nástavbový
• nastavět, nastavovat
• stavba